Zapojení RS485 a impedance - přidat nebo nepřidat rezistory

Ahoj, chtěl bych se zeptat, kdo máte zkušenosti s použitím obvodů pro RS485, zejména s 75176. Je vhodné dávat odpory mezi + a vývod A (špička 6) a GND a vývod B ? Případně jaké? Zapojení, která jsem našel tam většinou žádné odpory nemají, některé tam mají třena 470 ohm, jiné 22k… Zkoušel jsem to a chodí to se vším. Můžete mi někdo poradit ?
Děkuju.

:arrow_right: administrator: přejmenováno z "Zapojení RS485"

A proč si nestáhneš datasheet k tomu obvodu? Tam je to všechno popsané…

Impedance linky má být 60Ω, takže na každý konec sběrnice mezi vývody A a B obvodu dej odpor 120Ω. Pokud máš ještě nějaké členy mezi konci sběrnice, tak tam žádný odpor nebude. Na jednom konci sběrnice má být ještě vyvážení (je to vidět v odkazu níže, odpory R6 - R9), ale v datasheetu k 75176 nic takového neuvádějí - změř jestli jsou v klidovém stavu na sběrnici nějaké úrovně (mají tam být, pokud nebudou, vyvážení na jeden konec přidat).

pandatron.cz/?1449&konvertor_rs4 … im_prenosu

Edit: Heh, oni tam nemají rozpisku součástek, v tom původním odkazu je…

circuit-projects.com/index2. … 0&Itemid=1

Jinak já jsem v praxi viděl ty odpory na + a - i 3k3 a ty ochranné (“ležaté” ve schématu) 100Ω - nutno vyzkoušet podle spotřeby a délky sběrnice. Pokud na spotřebě nezáleží a sběrnice je delší, tak radši spíš menší hodnoty.

Osobně mám RS485 taženou po celém domě. Testoval jsem hromadu zapojení a jako nejstabilnější se mi jeví toto zapojení:
siongboon.com/projects/2006- … /rs485.gif
S tím, že… Místo D6 a D9 příjde - P6KE6,8CA
Samozřejmě řízení není s 555, ale je řízeno přímo z procesoru.

:arrow_right: administrator: přiloženy externí soubory
rs485.gif

sn75lbc176.pdf (587 KB)

  1. Ne, nevím. Lidé jsou různí, a že jsi první koukal do datasheetu opravdu vědět nemůžu. Dneska už to tak často nebývá, proto jsem to taky napsal.

  2. Já se taky jenom ptal, ale pro tebe to byl důvod zaútočit.

V takovýchto chvílích mě vždycky snaha někomu pomáhat přestává bavit. Promiň, že jsem se o to pokoušel.

Omlouvám se, hele to přece nebyl žádný útok, vůbec jsem to tak nemyslel. Já to v datasheetu fakt nenašel a spíš mně připadalo, že ze mě děláš trochu hlupáka. Přece datasheety čteme všichni jako první. Tak fakt promiň, vše dobrý.

Mrkni tady. Už jsem to sem někam jednou dával.

hw.cz/teorie-a-praxe/dokumen … rs422.html

hw.cz/teorie-a-praxe/dokumen … 5-422.html

root.cz/clanky/sbernice-rs-4 … -a-rs-485/

Ještě trochu rozvedu tu sběrnici. Zakončovací odpory se běžně používají 120R. Je to dáno přibližnou impedancí krouceného páru, kdy se většinou používá počítačové UTP-éčko. Ty odpory se dávají pouze na konce sběrnice. Sběrnice je ideální P2P, ale v praxi se samozřejmě používá více jednotek. Ty by měly být připojeny přímo na sběrnici (stejné svorky pro přívod i odchod) bez odbočných vedení. Pokud je odbočka delší (obecně se tvrdí nad 1m), vznikají odrazy, které mohou narušit celý přenos. Ty zakončovací odpory se připojují pouze na začátek a konec sběrnice, tj. nejvzdálenější konce. Pokud dáš na každou jednotku ukončovací odpor, tak pokud jich bude třeba 16, výsledný odpor paralelního řazení 120R bude 7R5 a to nedá ani sebelepší budič. Je tu další spousta proměných - odpor vedení, jeho kapacita a indukčnost, rychlost přenosu, … Pro konkrétní rychlost by bylo ideální použít jako zakončení trimry a měřit při přenosu na osciloskopu odrazy a tyto nastavením trimrů vykompenzovat.
Co se týká odporů mezi + na A a - na B, jsou tam pouze pro zajištění definovaného stavu sběrnice. Např. SN75176 má minimální rozdíl pro jednoznačnou hodnotu na sběrnici 200mV. U převodníku s automatickým řízením to znamená, že může být právě proto “překlopen” do trvalého příjmu a jednotka pak není schopna odpovědět, protože čeká na uvolnění sběrnice. Vypadá to, že něco stále vysílá. Už jsem se s tím v praxi setkal. Totéž platí, pokud MCU čeká na uvolnění sběrnice. Ty “pullup” odpory stačí na jedné jednotce, většinou na masteru. V opačném případě platí to o paralelním řazení, viz výše. Hodnota těchto odporů není kritická. Používám 680R až 1K5.
Ještě poznámka ke GND. Pokud to bude možné, použij všude stejnou. Zvláště to platí, pokud používáš pro každý modul třeba samostatný napájecí adaptér. Ty obvody snesou až 7V rozdíl zemí a sběrnice vůči sobě, ale nic není věčné. Jedno “zhoupnutí” potenciálů a je po komunikaci. Také by pomohlo galvanické oddělení optočleny.
Pro dlouhé sběrnice se používají většinou galvanické opakovače, které někdy i “zrekonstruují” přenos, kdy už jednotky nekomunikují korektně. Samozřejmě, že to asi nepomůže u zapojení typu sněhové vločky, rychlosti nad 115k a délce 1km na nekroucené dvojlince.
Obecně bych shrnul, že pro to “domácí žvýkání” je UTP kabel nejideálnějším řešením a má dost párů i na napájení.

Moc děkuju. Tohle bylo vyčerpávající. Ptal jsem se hlavně na tu definici klidových stavů, kterou jsi pěkně jsi to popsal, děkuju. I v tom přiloženém článku je to taky hezky popsané. Právě s tou impedancí (120 ohm) na každé straně, to je jasný, to se píše všude, ve všech datasheetech.
Ale přesně jak je to popsáno v tom prvním článku mi připadají ještě důležitější ty pull up a pull down odpory na definici stavu té linky, proto jsem se ptal na jejich velikost a o tom se už v datasheetech právě nepíše.

Ještě prosím Tě, jak jsi to myslel s tou GND? V případě samostatných napájejí jednotlivých modulů, rozvést ještě třetí vodič, na který se spojí všechny GND jednotlivých napájecích zdrojů? Asi ano. To by mělo ochránit ty budiče 75176. Možná by ještě proti té rozvedené zemi (ten třetí vodič) nebyly marné nějaké transily? Co myslíš?
Díky moc za konzultaci a za zaslané příspěvky.

Ano, takto jsem to myslel s GND. Třetí drát. Nevím jak to použiješ, ale já mám doma rozvod po UTP. Bílo/zelený je RS485, bílo/oranžový +12V a bílo/modrý GND. A protože všechny jednotky nenapájím z jednoho zdroje, mám propojenu RS485 a GND. Protože i když budeš mít zdroje na stejné fázi, tak v okamžiku, že tam někdo zapne třeba varnou konvici (cca 2kW), může dojít vlivem přechodových odporů v síti NN ke zhoupnutí nebo trvalému posunu napětí jednoho zdroje a jediné propojení je ona RS485. V případě zdrojů SELV se to možná nestane, ale teoreticky i tak může nějaký impulz projít. Jedině, že bys použil aku. Kolegové, co dělají EZS (typ komunikace je tu obdobný) používají nějakou kroucenou dvolinku se stíněním, snad od Beldenu. A právě to stínění se používá jako propojení GND, protože u velkých délek je blbost tahat i napájení.

Jak jsi zmínil, jako ochrana RS485 se používají se transily 5V8. Jednosměrné na GND a obousměrný mezi A a B. Já ještě podle jednoho bývalého kolegy na výstupu používám v sérii odpory 10R. Na těch se případně vyzáří nechtěné přepětí. Jedna nejmenovaná firma u svých systémů používá místo těch odporů malá žárovičky s pájecími vývody (asi 12V/50mA). Pokud je něco špatně, žárovka svítí nebo přehoří vlákno.

PS. Ještě pro upřesnění, zde označené GND je mínus napájení. Není to přizemnění v pravém slova smyslu. Já jen kdyby jsme se špatně pochopili.

K tomu co napsal Mikop:
Zběrnice - vedení se zakončuje svojí charakteristickou impedancí, jedině tak se pak chová jako nekonečně dlouhé a nevznikají na koncích odrazy které mohou poškodit přenos signálu. Záleží tedy na tom jakej kabel - vedení - se chystáš použít. Budič samozřejmě musí být schopen tu zátěž utáhnout…

A jak ji změřit?

Můžeš to zkusit třeba takto: rayer.g6.cz/elektro/reflect.htm
Ani si nevybavuji, že by nějaký výrobce použil jiný odpor na ukončení než 120R. Dokonce jsem kvůli tomu vyhrabal svůj vyrobený převodník a mám tam 680R odpory jako definiční (pullup a pulldown) a 120R impedanční. Pokud budeš jednotky vyrábět, připoj všechny tyto odpory přes jumpery nebo DIP switche a pak si s tím můžeš pohrávat, jak budeš chtít.

PS. Mrkni na nějaký datashhet od UTP kabelů. Vesměs mají 100R ±15R od 1 do 100MHz. Myslím, že podstatná bude spíše ta kapacita, která se uvádí okolo 15pF/feet.