Ještě pozor na bezpečnost. Protože v síti může být napětí 4kV vůči zemi a u LEDky nikdo neudává elektrickou pevnost. Za druhé povrchová vzdálenost, aby nedošlo k přeskoku napětí mezi nožičkou a prstem po povrchu. Vhodné je ledku 5mm trochu utopit, aby dostupná prstem byla jen špička. V každém případě bych nepoužil menší LED než 5mm.
Hmm, tak to by mě taky vůbec nenapadlo, takové jednoduché zapojení a tolik problémů 
. Děkuji za info.
LEDku chci utopit v chromované objímce EBF A5 pro 5mm LED.
Tak tady už téměř jistě nevyhoví ten kovový kryt vedle LEDky. Průrazná napětí a povrchové cesty budou určitě překročeny.
Ahoj,
můžete mi prosím poradit? Jak byste barevně rozdělily stavy “pod proudem” (může být zapnuto) a “je zapnuto”?
Mám zařízení, které by se dalo nazvat napájecím rozvaděčem. Je to krabička se spínačema pomocí níž mohu zapnout dalších několik přístrojů, které jsou za krabičkou. U každého výstupního konektoru z krabičky bude dvoubarevná LED, která může svítit červeně a zeleně (z technických důvodů není možné svítit dvěma barvami najednou). Pomocí této LEDky je nutné signalizovat tři provozní stavy:
- Krabička není připojena k napájení - to je jasné, LED nebude svítit vůbec.
- Krabička je připojena k napájení, ale spínač je v poloze OFF (vypnuto), tzn. přístroj za spínačem je možné zapnout - zde dát červené nebo zelené světélko?
- Krabička je připojena k napájení a spínač je v poloze ON (zapnuto), tzn. přístroj za spínačem je zapnut - zde dát červené nebo zelené světélko?
Díky
Marek
Osobně bych místo červené použil žlutou, protože červená je chybový stav.
Udělal bych to jako žlutá - připraven k zapnutí. Zelená - zapnuto.
Na druhou stranu zapnutý stav je v podstatě i varovný stav “dej pozor, jsem v povozu”, takže teoreticky by to šlo dát i naopak.
Boris
Tak mě napadá, že je to jako semafor - žlutá (oranžová) - přípravit, zelená - jede se 
.
To zapojenie je vyslovene zlé!
1N4007 nerobí nič iné ako tá samotná LED, čiže z hľadiska elektrického je to ako dat dve 1N4007 do série.
V závernom smere nie je LED NIČÍM chránená a pri prvej zápornej polvlne bezpečne odíde, lebo jej prierazné napätie bude s njavacsou pravdepodobnostou okolo 5-6V. Preto musi byt paralelne k LED pripojený odpor. Až potom bude zapojenie funkčné. Ak sa chceš spoľahnúť na obmedzenie prierazného prúdu tým odporom, potom je tam tá 1N4007 úplne zbytočná.
Zjevně jsi vůbec nic nepochopil. Takže po milioné první- 1N4007 propouští pouze jednu půlvlnu, druhou blokuje (je na ní pouze závěrné napětí této diody, což je cca 0,6V). Toto je tedy napětí, které se objeví na LED v závěrném směru (tedy řádově méně než těch 5-6V jak správně píšeš). V této půlvně LED nesvítí, ale obvodem ani neteče žádný proud (přesněji pouze proud odpovídající ztrátě na odporu při závěrném napětí 1N4007). V propustném směru (druhá půlvlna) pak obvodem prochází proud, daný úbytkem napětí na odporu, tedy těch spočítaných 20mA (zjednodušeně řečeno).
Pokud vynecháš 1N4007, pak bys měl dát antiparalerně diodu s LED, nebo odpor jak navrhuješ ty. Tím vytvoříš odporový dělič, který zajistí, že na LED nebude v žádném případě vyšší napětí, ale na druhou stranu bude obvodem procházet proud při obou půlvlnách a tím stoupne spotřeba na dvojnásobek (ztráta na odporu bude také dvojnásobná). Pominu teorii, kdy by měla LED vydržet i bez toho odporu nebo antiparalerní diody (protože např. barierová kapacita PN přechodu LED v závěrném směru), ale na to se nedá spoléhat.
Takže jediný důvod pro tu diodu 1N4007 je to, že bude mít obvod poloviční spotřebu a poloviční ztrátu na odporu. Dále bude na tomto odporu také poloviční napětí (protože chybí jedna půlvlna) a nebudeš riskovat napěťový průraz odporu.
Pro hnidopichy- vím že jsem to hrubě zjednodušil a že odpor je správně rezistor (odpor je vlastnost rezistoru), ale starého psa novým kouskům nenaučíš;)
“Zjevně jsi vůbec nic nepochopil. Takže po milioné první- 1N4007 propouští pouze jednu půlvlnu, druhou blokuje (je na ní pouze závěrné napětí této diody, což je cca 0,6V)”
Ak sa teda bavím o obrázku z 09 srpen 2010, 9:27
tak potom si zjavne niečo nepochopil Ty. Na základe čoho si prišiel na to, že na LED bude v závernom smere iba tých 0,6V?
Máš zapojené dve diódy v sérii. každá z nich má mnohonásobne vyšší odpor ako tých 68k, takže napätie zdroja sa rozloží hlavne na nich.
Neexistuje žiaden všeobecný dôvod, prečo by v závernom smere na jednej z tých dvoch diód malo byť napätie menšie ako 5V a na druhej ten zbytok. Na základe akého fyzikálneho princípu by sa malo napätie na diódach takto nerovnomerne podeliť?
1N4007 má záverný prúd až 5uA (50uA pri >100°C), na odpore 68k bude teda úbytok 0,33V. Zvyšok sa musí nejako podeliť medzi tie dve diódy. Presne toto Ti písal Gorila Chlupatá.
Ako chceš zabezpečiť, že na LED v závernom smere bude menej ako 5V napríklad bez pridania ďalšej antiparalelenej diódy k LED?
Ešte k tomu paralelnému odporu k dióde a ním pridaná výkonová strata.
Ak necháš zapojenie ako je na obrázku na ktorý odkazujem (aj s 1N4007) a k LED dáš paralelne odpor 68k (kľudne v púzdre 1206, nebude na nom úbytok nikdy väčší ako 3-4V) tak:
- tento odpor Ti ochráni LED aj pre spätný prúd 1N4007 50uA
- v otvorenom smere neprinesie naviac prúd väčší ako 3V(nech je to úbytok na LED)/68000 = 44uA. Celková výkonová strata teda nevzrastie o viac ako o 10mW čo je prd do Šumavy.
Alebo treba dať k LED antiparalelne diódu. Úplne stačí aj 1N4148.
A ešte k celkom vtipnej vete:
“. Dále bude na tomto odporu také poloviční napětí (protože chybí jedna půlvlna) a nebudeš riskovat napěťový průraz odporu.”
To, že merákom niekto nameria polovičnú hodnotu napätia ešte neznamená, že na odpore nebude v otvorenej polarite plné napätie, maximálne 230V*1,42 = 326,6V. Dióda toto napätie nijako neovplyvní. Teda ak nepočítam úbytok 0,7V na nej.