Ahoj lidi,
zajímalo by mě, jestli prosím náhodou někdo neví, jak je to doopravdy s proudovou zatížitelností vodičů. Všude píšou jiná čísla a nevím, čemu mám věřit. Zajímalo by mě, kolik ampérů může trvale téci v plném vodiči (drátu) a lanku na 1 mm2 průřezu (abych si potom mohla dopočítat kolik třeba může téci v 0,5 mm2, atd). A to samé by mě zajímalo na plošném spoji, ale na plošňáku už ne 1 mm2 řezu, ale např. na 1 mm tlustou dráhu mědi.
Je mi jasné, že jsou rozdíly, v závislosti na množství vodičů vedle sebe nebo v závislosti na jejich uložení, ale já nechci něco tak moc složitého kutit. Potřebuji jen základní čísla, podle kterých se budu orientovat. A všechny proudové zatížitelnosti mě zajímají při pokojové teplotě.
Pište prosím, jen pokud opravdu víte. Všude čtu něco jiného a náhodou jsem nalezla toto rozkošné fórum, tak si říkám, že zde budou inteligentní lidi, kteří mi dají “konečně konečnou” odpověď .
Ze VIM rict nemuzu, ale na stredni nam tvrdili, ze pri navijeni trafa se ma pocitat s 3A/mm2 a kabel ve zdi do 15A/mm2. U todo DPS by to mohlo bejt jako u zdi.
Ale treba se najde nekdo, kdo opravdu vi
Ten program Proudová zátěž je vážně skvělý, škoda že je jen pro desky plošných spojů. Neexistuje prosím alternativa pro výpočet maxima proudu ve vodičích v kabelu? Stejně jakou u DPS by se tam mělo počítat s větším množstvím proměnných, tedy není důležitá pouze tloušťka kovového vodiče, ale krom materiálu i jeho délka (pokud vím, tak kratší dvojlinkou může téci větší proud, než dlouhou).
Na délce vodiče nezáleží (tedy pokud není smotán někde na hromadě).
Ztráta a tedy i zahřívání je dáno proudem a odporem. P=R*I^2 Proud je konstantní. Když dáš 2x delší kabel, 2x se zvětší ztrátový výkon, ale zároveň se ti 2x zvětší vyzařovací plocha. Takže vyzařovací plocha na jednotku délky je stále stejná.
Jediný důvod, proč se pro delší kabel dává silnější vodič je právě odpor toho kabelu. Není to ovšem z důvodu přehřívání, ale pro pokles napětí na konci zatíženého kabelu.
.
administrator: přiloženy externí soubory