pripojujem to k PC ten panel som zapojil hnet ako som zistil ze je to odpojene
Už mě nic nenapadá, kde by mohla být chyba. Asi jsi koupil vadný kousek. Ještě jsem se s vadnou Aritmou nesetkal.
Dobrý den, jen poznámku k výrobě fólie pro DPS: Nevím, jak tenké čáry jste schopni s Aritmou nakreslit, ale vzhledem k použité technice kreslení si myslím, že s protáhnutím spoje mezi nožičkami IO budu mít problém (spoje třídy IV). U tisku na laserových i inkoustových tiskárnách je zase problém s kvalitou krytí. Obecně mám lepší zkušenosti s inkoustovým tiskem, ale musí být na velmi kvalitní fólie, jinak je krytí mizerné. Největší problém těchto tisků, zvláště u inkoustu, je s velmi proměnlivou kvalitou krytí (nepravidelný “přísun” inkoustu a řádkování u inkoust. tiskáren, změna rozměrů fólie u laseru při průchodu pecí). Nejlepší výsledky mi dává následující postup: Export do grafiky s nastaveným rozlišení na 2400 (jinak jsou obloučky zubaté a následný import do Corel Draw. Pak soubor pošlu mailem firmě, která vlastní osvitovou jednotku a ta mi během několika hodin vyrobí profesionální fólii, vyrobenou fotografickou cestou (na film), tedy s krytím 100%. Cena za fólii zhruba formátu A4 je 80,- Kč bez DPH. Vzhledem k tomu, že na jednu A4 mohu umístit několik menších DPS (což mi Corel umožňuje), při výrobě zařízení, které obsahuje dvě, či tři DPS, se mi to bohatě vyplatí. Fólie je rozměrově stabilní, kresba perfektní, nerozmazává se jako inkoust a nenalepuje se na PE složky jako laser. Bez problémů takto vyrobím DPS třídy přesnosti V (dva průchody mezi nožičkami IO) a navíc se tato fólie dá využít i při výrobě oboustranných prokovených DPS, protože ji stačí dodat firmě, která to dělá a nemáte problém s tím, že oni mají jen Eagle v. 4.16 a ne 5.1, jako vy, popřípadě nemají Eagle vůbec .
Pokud máte v okolí firmu, která má osvitku, tak rozhodně tento postup doporučuji. Vlasťa.
Ještě doplním: při výrobě DPS třídy IV. a V. je důležité dosáhnout tenké a hlavně rovnoměrné vrstvy fotolaku na cuprextitu. Toho se dá dosáhnout jednoduše odstředivkou, vyrobenou z motorku ze starého magnetofonu (typy z řady B-100 mají ideální otáčky a nějaké plechovky. I tehdy, pokud fotolak stříkám na cuprextit ze spreje, odstředivku použiji - výsledek je mnohem lepší. Vlasťa.
Firme, ktora vyraba plosne spoje sa posielaju data v Gerber formate. Ich nejaky Eagle ani nezaujima. Ale navrhovatela plosaku by mohlo zaujimat, ci jeho navrh/vytvor niekto “volne” pouziva. Export do Gerberu (Eagle samozrejme podporuje) je preto obojstrane vyhodny.
Jasně … Já jsem se o tom zmínil jen ve spojitosti s fóliemi, pokud je už někdo má kvalitně vyrobené. Ale máš pravdu, pokud to už někdo chce dát profi firmě, tak je výhodnější Gerber.
Vl.
Jeee ja jsem dve Aritmy vyhodil onehda.
Kdybych vedel, ze si s tim jeste nekdo hraje, tak bych je klidne daroval. Zajimalo by me, co se s tim da vsecko nakreslit. Jak znam moznosti plotru, tak se mi nezda, ze by to bylo vyuzitelne v dnesni dobe. Predlohy delam na folii v laserovce a jsem zvyklej vezt cesty mezi nozkama pouzder typu SO-8 a SOT-23 a mezi pady pasivu v 0603. Da se tohle s Aritmou taky?
Ted me napadlo… jak spasovavate druhou stranu??? To musi byt docela skill. Ja si musim dat zalezet, abych mohl u fotocesty delat prokovy s vrtanim 0,5mm. U plotru to asi musite sesadit nejak podle predvrtanejch otvoru ci jak?
To je škoda,někomu by se třeba hodily.
Cestu mezi IO (2.54mm) udělá v poho,kdysi se mi povedli i dvě cesty,ale to bylo jen jedenkrát. S dobrým popisovačem to jde v pohodě.
Vyvrtám v káždém rohu dírku, podle toho “sešteluju” na papíře a pak je to druhá maturita.
Pár desek už jsem i pokazil, ale když se to člověk naučí a ví pak, jak na to,je to v poho. Ale na fotocestu Aritma určitě nemá
Říká se tomu sesazovací značky (otvory) a sesazují se podle nich i profesionální vícevrstvé desky. Je to seučást tzv. “technologického okolí”, tedy určitého prostoru mimo vlastní spoje, kde jsou umístěny nejrůznější technologické značky, určené k sesazení a ořezu desek. A jsme opět u toho - mechanická deformace (změna rozměru) - naprosto běžný jev o laserového tisku při průchodu fólií pecí laserové tiskárny. Při trošku větším rozměru desky a trošku horší kvalitě fólie se prostě obě strany někde nesejdou. Řada tiskáren navíc nemá dostatečné krytí černou barvou, pak se to řeší slepením dvou fólií přes sebe a opět se projeví jejich nestejný rozměr … Proto preferuji (a dopopručuji) nechat si fólii vyrobit profesionálně na osvitové jednotce (fotografický film). Pak to sedí přesně a krytí je stoprocentní. U amatérských oboustranných desek s neprokovenými děrami je ještě jiný problém a to průchod mezi vrstvami. Je někdy dost obtížné propojit obě strany mezi sebou v místě, kde se dost dobře nedostanu s pájkou (konektory). Pak nezbývá, než na to pamatovat při návrhu desky, čímž se zase zbytečně zvětšuje rozměr DPS …
Jenže prokovené díry je bohužel výsada profesionálů. Nebo už to doma někdo zkoušel? . Vl.
Jezismarja, to jsme si asi nerozumneli. Ja myslel cestu mezi SMD pady v rastru 1,27mm. Tedy tahnout cestu v mezere sirky 0,6mm. Bez tohodle je to pro me celkem nepouzitelny. Pac to bezne pouzivam a jsem na to zvyklej. Pokud to vsak nejde, unika mi vyhoda pouziti plotru. Myslim, ze predlohu na laseru mam urcite rychleji a osvit je 90 sekund kazda strana.
To bylo na me nebo na Honzu? Ja vim jak se PCB vyrabi profi. Rec ale byla o domaci vyrobe. Myslim, ze sem hodim neco o tom jak busime tistaky u nas. At trochu zvednem prach.
Teda samozrejme udelam vlakno, nechci to tady Honzovi zase uplne zahnojit.
Taky jsem kdysi dělal fotocestou, ale přešel jsem k plotru z několika důvodů.
Cena plošných spojů s fotovrstvou je úžasná, když už jsem si nanesl fotovrstvu sám, bylo to nepoužitélné, měl jsem tu autolakýrníka, kterej je vyučen, tím pádem by to měl umět a po 4 hodinách šlahl se sprejem a šel radši na pivo ze slovy, že se na takovou prácu može vy…
Měl jsem tenkrát inkoustovku a její krytí bylo katastrofální. Hodila se tak na tisk PDF nebo DOCů. Půjčil jsem si od kámoša laserovku, s tou to šlo dobře, ale 15000,- za good tiskárnu nedám! Dnes je situace s cenami určitě jiná.
Když už jsem zvládl nástřik fotovrstvy a tískarna udělala svoji práci dobře, tak jsem to zase zk… při osvitu nebo vyvolání, kdy se mi to všechno spláchlo. I ty cesty, na které jsem se tak těšil.
A když už i tohle prošlo, tak kyselina udělala taky svoje. Sežrala i to, co neměla.
Nedělám SMD, tak mi plotr bohatě stačí. Jsem s ním spokojenej, ale nikomu plotr nevnucuju, každej ať si dělá plošnáky jak on sám uzná za vhodné. Někomu vyhovuje tohle a někomu támhle to
A pokud chci prokovené otvory, zadám to radši nějaké firmě, než se s tím doma otravovat a stejně asi zbytečně.
No podstatne asi je nepouzivat pozitivni technologii, ktera je u nas nejvic rozsirena a uz vubec ne material, kterej je k dispozici v GMe a GES. Pak jde vsechno.
Chucku, proč ne pozitivní technologii? A co tedy používat, když ne to, co unás koupíš? Vl.
Vydrzet! Bude nove vlakno v teto kategorii.
Zdravím. Neviděl jsem, že by někdo vyřešil problém se svítící LEDkou ERROR. Všichni mi říkali, že je to normální a že to mám ignorovat, když to tiskne. Mě se to ale nelíbilo a zkoušel jsem. Nakonec jsem přišel na nastavení COM portu. Vy píšete 9600-7-sudá-1-xon/xoff nebo 9600-8-nic-1-HW. První mi nefungovalo vůbec, druhé jede, ale svítí ERROR. Po několika pokusech jsem se dostal na plně funkční řešení: 9600-7-sudá-1-HW funguje, dokonce i bez LEDky ERROR.
PS: Mám Aritmu 512 pod XP. Problém s pady mě teprv čeká.
Asi máš špatně zapojenej kabel, ale když to funguje, tak proč to měnit
Jestli chceš, tak ho můžu propískat a napsat zapojení.
BTW, neřešil jste někdo úpravu pro řezání fólií?
Dneska jsem maloval, tak jsem to zkoušel a zjistil jsem, že je důležité 9600-7-sudá-1, zbytek už je asi jedno. Ale tenkrát mi to nešlo na 9600-7-sudá-1-HW, dnes jo. Divný. Hlavně že to funguje, to je duležitý.
Mě xon/xoff nefunguje. Plotr bafne pero, načmárá 2 - 3 čáry a pak začne čmárat nesmysly a prokládá to vsteklým přeblikáváním kontrolek A3/A4.
Jde nějak plotru v souboru plotr.bat říct, že se má přepnout na A4?
Divný, mě tohle dělá, když nastavím 9600-8-xx. A to samé to dělalo, když jsem kdysi zkoušel ty ovladače.
Jak mám pak psát návod, když je to u každého jinak.
Nejde