Ahoj,
jak asi víte tak Microchip PIC 16F877A v PDIP má dva napájecí kontakty pro +5V, které se označují VDD a jsou na pinech č. 11 a č. 32. To samé je pro GND (0V), kontakty se označují VSS a jsou vývodech č. 12 a 31. K tomu, aby mikrokontrolér fungoval, není nutné přivézt napětí na oba piny, tedy na oba VSS nebo na oba VDD. Jinak řečeno připojím zem na kterýkoliv pin VSS, 5V na kterýkoliv pin VDD a jede to.
Aktuálně řeším jeden plošný spoj, kde je velice málo místa a moc by mi pomohlo, kdybych mohl na jeden VDD připojit napájení a z druhého jej odebírat. Otázka ale je, kolik tam může téci. Složitě jsem prohledal datasheet, ale žádná takováto hodnota v něm není. Předpokládám, že je to proto, že Microchip takovouto aplikaci napájecích pinů nepředpokládá a nebo z nějakých důvodů to nechce. Neznáte prosím někdo toto proudové zatížení při průchozím proudu mezi dvojicí VDD nebo VSS? Velice by mi to pomohlo. Děkuji
Řešil jsem podobný problém, nakonec jsem si řekl, buď to PIC přežije a nebo má smůlu. Teče mi přes něj asi 300mA a ani se nehřeje. 300mA je podsvícení LCD.
Řešil jsem podobný problém před rokem a půl. Asi dva týdny jsem čekal na odpověď od Microchipu. Napsali, že chip není pro tato technická řešení určen a nedoporučují to takto dělat. Pokud se toto použije, jen na vlastní riziko a nebezpečí v bezpečnostně kritických zapojeních. Odmítli jakékoliv záruky za správnou funkci chipu. Podotýkám, že jsem to nakonec použil, proháněl jsem skrz cca 150 mA, ale měl jsem jiné pouzdro. Jinak jejich odpovědi se není nutno divit, myslím, že Ti napíší to samé.
Právě do výroby bych toto nestandardní a 99% výrobců nepodporované řešení v žádném případě nepoužil. Až se začnou vyskytovat reklamace na nepředvídatelné hování zařízení, tak se z toho pos…te, protože taková chyba se může pěkně blbě hledat.
Naprosto souhlasím. Aktuálně proto pouze provádím výzkum, zda bych mohl toto řešení využít. Asi takto: pokud pustím 300mA a celá aplikace, nebo pro jistotu několik celých aplikací, poběží 24/7, tak po několika měsících mohu říci, že je to bezpečné. Pravděpodobnost, že se to při takovémto testovacím vytížení podělá někdy v budoucnu, je opravdu minimální.
To se teda šeredně pleteš. Já mám zkušenosti takový že kvalita součístek jde neuvěřitelně dolů. FETy, kondenzátory, IO… Za poslední rok a půl je ten pokles kvality vidět úplně nejvíc. Mám to z maloseriové výroby kde dělám, cca 6000 ks ročně.
No pokud je nějaká součástka nekvalitní, tak odejde v testovacím období. Od toho to testování je. Chceš mi říci, že když teď otestuji výrobek se součástkami, které koupím dnes a později vyrobím výrobek se součástkami, které koupím za půl roku, tak to bude rozdíl? Kvalita součástek možná jde dolů, ale přece ne v časovém horizontu měsíců.
Jednu mašinu děláme v práci už 4 roky v kuse, vyrobilo se nad 15000 ks. Za poslední 2 roky se musely provést 4 změny některách částí zapojení kvůli tomu, že to už přestávalo fungovat.
SG3525 - co kus to originál, BD139-16, BD140-16, STP5NK80Z, 4093. Kondenzátory jsou taky neuvěřitelně sračkoidní.
SG3525 - pwm brouk na řízení spínaných zdrojů, má komplementární výstupy a může přímo řídit FETy.
Kapacita gate u některých FETů vyžaduje posílení budičem, používala se komplementární dvojice zmínených BDček, cca 3 roky to jelo v pohodě. pak to začalo blbnout, SG s některými tranzistory zblbnul, více než 50% střída, prapodivná regulace, výstup A má střídu 1:3 oproti výstupu B… Vezmeš pak 3 štangle BDček a meříš h21e, lítá to mezi horní a spodní hranicí, v jední štangli by měla být tak nějak stejná serie s podobnýma parametrama.
Před dvěma rokama stačilo třeba v GM koupit jakejkoli polovodič bez zaručených parametrů a věděls, že to bude fungovat, teď tu záruku nemáš i když zakoupíš dražší součástky se známým původem.
Asi máme štěstí, protože až na výjimky moc nepředěláváme a i 5 let stará zapojení stále jedou. Dám tu informaci dál, velice ti děkuji za opravdu cennou informaci z praxe.
no A ckove verzie su vylepsene aaj z hladiska spotreby…ta kaby tam neboo nieco osidene… ta kze te nprispevok ze cez to niekto tahal 300mA dufam ze islo o Ackovu verziu ale to zizstis ked to vyskusas
Spotřeba nemá nic společného s tloušťkou vodiče, jímž jsou propojené piny. Ta vylepšená spotřeba znamená, že Áčka mají lepší čip, což může klidně znamenat, že je chip Áčkové verze udělaný vyšším stupněm miniaturizace. Pokud by tomu tak bylo, tak právě Áčkovou verzí nemohu prohnat tak velký proud, jako se používal u neÁčkové.
