Zatím jsem používal zapojení, kde byla napájecí zem společná s referenční pro AD převodník. Předpokládám, že tuto zem půjde zapojit i samostatně, abych mohl měřit i jiný potenciál, než vůdči GND Atmelu. Z datasheetu jde jen hádat, jaká zem je jaká. Myslím si, že referenční zem se pravděpodobně nachází na pinu 22. Je to ale jen moje logická doměnka, nikoliv jistota. Nevíte kde bych měl černé na bílém, jaká zem je jaká? Nebo jsem si jen špatně přečetl datasheet a zem je jen jedna?
K tejto uvahe neexistuje jediny dovod (teda okrem neskusenosti a vtedy sa treba pre istotu opytat prave tak, ako to tu robis 
)
GND je jednoducho GND. Nie ina GND. Preto sa aj rovnako vola. Nie je ziaden dovod domnievat sa , ze je to inak. A ze to inak ani nie je
To nie je diferencialny vstup ako maju niektore AD prevodniky, napriklad s oznacenim Ain- a Ain+. Ani tam nie je plavajuci zaporny pol oznaceny ako GND ale ako Ain-.
Pre ATmega je to GND a je vnutorne napevno prepojena s ostatnymi GND. Preto ani nie je v oznaceni rozlisena od inych GND.
Snad som Ti tymto trochu pomohol.
Pokud je zem jen jedna, tak proč je vyvedená na dva piny, když třeba Vcc má taky jen jeden? Doufal jsem, že země jsou dvě a díky tomu bych mohl bezproblémů měřit například úbytek napětí na odporu, aniž bych byl nucen napájet ATmega z vlastního zdroje, abych mohl měřit i jnde, než jen proti základní zemi celého obvodu. Jak změřit úbytek napětí na sériově zapojeném odporu? Napadá mě jen změřit napětí před a za a úbytek vypočítat. Vzhledem k tomu, že bych takto chtěl měřit 12 článkový Lipol akumulátor článek po článku s přesností alespoň na desetiny voltu, nezdá se mě tento způsob úplně optimální.
lebo rusenie je svina, a rozlisenie prevodnika 10b je uz hodne zakerna vec… hlavne ked tam bude rusenie z digitalnej casti uP, tak ze pri vhodnom zapojeni umoznuje priviest merany signal na analogovu zem a vstup prevodnika kdez to napajanie s rusenim je privedene na digitalnu zem a Ucc.
Tak ze tvojim riesenim je snimat napetie na kazdom clanku. 3.7V potom 7.4 atd… presnost ide vies kam …ale urcite je na to nejaky speci obvod…
Ale do 5 lion lankov sa to tak robi v notas baterkach otazkou je aky prsny ad prevodnik tam je…
Tak jak to je?
Martin
Atlan:
Ahoj.
Nejlepsi je vzit si pipak a zkusit si to pipnout. Pokud pipne je to spojene. Pokud nepipne, jsou oddelene.
Na strankach 246 a 247 datasheetu je doporucene zapojeni analogu, AVCC a GND.
no i když to pípne, nemusí to být spojené stopro přímo - může tam být něco, skrz co proud poteče. ale to je jen teoretická poznámka, jinak jde o fyzicky propojené země a vyvedená samostatně je právě kvůli rušení a-vstupu.
Teď musim běžet (nemám čashledat stahovat a luštit DS), ale obvykle bývá pravda obojí zároveň.
Tedy země bývají samostané (kvůli zmíněnému rušení od digitálních částí), ale rozdíl jejich potenciálu je omezen např. na 0.2V -> tedy ji nelze použít pro měření na jiném potenciálu.
Jesli nejsou v DS země 2 (GND + AGND), má mcu pouze jednu. Jesli tam 2 jsou, v electrical characteristic bude omezení pro napětí mezi nimy.
Ohledně toho rušení - společná zem nebývá problém pokud je správně navržená DPS.
Presne tak. A nevsimol si si ze v SMD puzdre su zeme dokonca tri? Kolko zemi je napriklad v pentiu? Nie je dovod nahovarat si, ze tie zeme su rozne jednoducho viacerymi tenkymi drotikmi (prepoj medzi nozickou IO a kremikom) sa valia elektrony dnu a von.
Bezny vodic ma odpor. Ak kmitas nohou PWM a cez tu nohu tecie napr. 10mA, tak tie potom mozu (nemusia, v zavislosti od navrhu) vtekat do MCU. No a tych 10mA na privodnych drotikoch sposobia ubytok napatia podla znameho vztahu U = I*R. Na prvy pohlad sa Ti to moze zdat byt smiesne malo, no treba si uvedomit, ze 10b je meranie na jednu tisicinu, 12b na jednu styritisicinu a 16b na jednu 65 tisicinu z U ref.
Ak pouzijes 10b AD a interny Uref 1.1V, potom je jeden LSB 1mV. No a sum v napajani digitalnych IO bezne presahuje tuto uroven o mnoho desiatok krat.
Ak budes mat na takyto drotik privedenu zem z nejakeho analogoveho signalu, tak cim dalej od napajacieho pinu procesora tu zem privedies, tym bude vyssi R toho privodneho spoja a tym vacsi sum si do merania zavedies.
Preto seriozni vyrobcovia davaju zeme minimalne dve, ktore su vnutri prepojene. Jedna sluzi na napajanie digitalnej casti MCU a jedna na privedenie GND polov analogovych signalov. Ak si nakreslis nahradnu schemu, tak Ti z nej bude jasne, ze pri spravnom zapojeni (z hladiska navrhu plosneho spoja nie schemy) rusive ubytky sa prejavia iba v digitalnej zemi.
AD prevodnik v ATmegach je celkom dobre spraveny a pri pomalych prevodoch (preddelic 64 alebo 128) dost odolny proti ruseniu od digitalnej casti. Ak vsak pojdes do rychlejsich prevodov a cim viac budes menit odbery zo stabilizatora (vseliakymi kmitaniami na PWM, spinanim indukcnosti aj ked prave prebieha AD prevod, atd…) tym viac si budes zanasat rusenie do vysledku AD prevodu.
Preto aj vyrobca odporuca uspat procesor v case prevodu AD. Ale to treba len vtedy ak je to naozaj nutne. Skratka netreba to vo vacsine pripadov a na tych par vyrobca myslel a spravil take konstrukcne a navrhove opatrenia aby bolo rusenie eliminovane. A k tomu samozrejme patri samostatny privod GND priamo do AD casti MCU. To ze je tato zem dalej prepojena s GND digitalnou a pri spravnom zapojeni komponentov (opat zdoraznujem, nie zapojeni schematickom ale navrhu plosneho spoja) nebume mat na AD vysledok vplyv.
Inak v datasheete sa pise, ze napatie proti zemi ziadneho z pinov nemoze byt vacsie ako 6V oproti GND. Ako Ta teda mohlo co i len napadnut, ze na AD vstup pripojis 7.2V bez ujmy na zdravi toho mcu?
To, co potrebujes sa da riesit pomocou diferencialnych OZ (presne na toto sa vyrabaju, respektive sa da OZ tak zapojit), alebo das na kazdy clanok malu ATtiny25/45/85 ktora bude z toho clanku napajana (pri 3.6V vie zrat naozaj velmi malo uA) a cez optoclen vie dat vediet hlavnemu procesoru ako na to konkretny clanok je a nakoniec ako tu uz bolo uvadzane, jednoducho ku kazdemu clanku vysokoodporovy delic tak aby napatie na vstupe MCU nepresiahlo katalogove udaje.
Ta ATtiny by vedela merat sucasne clanky dva s tym, ze jej GND by bola v strede ne spoji tychto dvoch clankov. Bateria so zapornym polom voci takto vytvorenej GND sa da merat cez odpor oprety o Uref a cez odpor k “zapornemu” polu baterky. Cim by bolo nizsie napatie na baterke, tym by bolo na AD vstupe napatie vacsie.
Samozřejmě bych na AD vstup nepustil 7.4V, ale bral bych to přes dělič. Udělat dělit na 12 článků by šlo, ale vzhledem k tomu, že bych chtěl měřit každý článek s přesností na 0,1V, považuji tuto variantu za neprůchodnou, jelikož pak bych potřeboval měřit s přesností asi 0,01V. To nepovažuji za reálné, a proto bych to viděl spíš na hejno 12ks ATiny.
Uplne bude stacit sest .
Dva vstupy, jeden pre kladne Ucc (horny clanok) a druhy pre zaporne Ucc (dolny clanok.)
Staci ked sa attiny zobudi cas od casu (je napajana z horneho clanku) a cez PC817 vysle neako zakodovanu spravu o stave baterii do Atmega. Jednosuche, overitelne, zrealizovatelne. Kazda Attiny bude mat svoj samostatny vstup, alebo Moze byt komunikacia obojstranna, t.j. Atmega bude cez druhy optoclen postupne zapinat tie Attiny. Optoclen moze priamo priviest Ucc na Attiny, cim sa spotreba este viac zminimalizuje.
A proč to dělat takle složitě ? Stačí dva analogové multiplexory a diferenční vstup AD převodníku. Dobře poskládat ony multiplexory a není problém měřit napětí jak na kždém článku tak celkové…
No zase si tam kde aj s tou megou. 
To, ze ma AD diferencialny vstup este neznamena, ze rozdiel medzi napatim na AD vstupe a medzi GND tohto AD prevodnika moze byt trebars 15V. To teda ani nahodou. Zvycajne na AD prevodnikoch diferencialny vstup ano, ale odtat(GND -0.3V az 0.7V) potat (Ucc +0.3 az +0.7V)
Pre ochranu samotneho svaba sa davaju na vstupy (pripadne I/O) dve diody. Jedna katodou opreta o Ucc a druha anodou opreta o GND. Vsetko co je nad ramec otvorenia tychto ochrannych diod tecie do Ucc. Zabitiu svaba sa da predist dostatocne velkym seriovym odporom, ktory obmedzi prud do Si struktury na pripustnu medzu a tym nepride k jeho trvalemu poskodeniu. Zaroven to znamena, ze napr. AD prevodnik meria mimo rozsah.
No a este treba dodat, ze aj tie analogove muxy sa robia len do urciteho napatia. A to do 15/18V. Viac sa s nimi bez R delicov zmerat neda.
No však ano, když dá ty děliče ještě před multiplexory tak ušetří nějaké ty procesory…
Můžete mě říct česky co máte na mysli. Jsem strojař, jenž se vrtá v elektrice, ale zná jen základy. 
Multiplexer (v tomto případě analogový) je přepínač. Vpodstatě takové elektronické přepínací relé. Může mít víc vstupů, aktivní vstup se vybírá pomocí adresových pinů (1 pinu pokud je dvouvstupový).
Můžeš se podívat např. na některý tady: focus.ti.com/paramsearch/docs/pa … STRY_PGE_T
Téma nám nějak sklouzlo 
.
Díky za vysvětlení. To že něco takovýho existuje vím, ale nedal jsem si to do spojitosti. Narazil jsem na nějakou diplomovou práci, kde v konstrukci nabíječky s balancérem používá 4067. Z toho bych se mohl inspirovat a také mě napadlo, že bych mohl nabíječku akumulátorů svítilny vestavět přímo do ní, když už uvažuji o tom, že ji půjde zapojit a provozovat na 230V.
Pokud budu v tomto směru rozvíjet diskuzi, tak nejspíš založím nové téma.
Apreco to nemerat postupne od jedneho clanku smerom hore po posledny… zapojit odporove delice … sice by vybijali bateriu ale to by sa dalo vyriesit…prakticky mu staci 8b (9b)na rozlisenie 10mV zmerat napetia ktore odporovy delic prevedie na rovnke rozmune, prepocitat a vypocitat ake napetie je na jednotlivych clankoch. Iked by ma zaujimalo co autor zamysla s 50V lipol 
Jelikož je diskuze už OT, založil jsemnové téma, jenž na toto OT téma navazuje.