Dobrý den,
potřeboval bych poradit jak snímat AC proud pomocí třeba tohoto snímače yhdc.com/english/productshow.asp?id=191 a vyhodnocovat pomoci PIC. Jde mi spíše o pomoc, jak by měla vypadat vstupní část, která se pak připojí na AD vstup MCU. Prostě nějaký ověřený příklad, postup …
Děkuji za info.
nevím co máš na mysli tím “non-invazivním” ale zkus třeba tohle : farnell.com/datasheets/87691.pdf máš tam i doporučené zapojení
to proudové trafo, na které jsi dal odkaz bude pěkně drahé (když ho seženeš) navíc bys musel výstup zesílit, proudové trafa mívají výstup v řádech mV/A
administrator: přiloženy externí soubory
87691.pdf (680 KB)
Tím patrně myslel, že nechce přerušit obvod 
.
Proudová trafa mají převod vždy A/A. Abys z toho měl V/A, je třeba zatížit sekundár odporem (ostatně proudové trafo nesmí jít nikdy naprázdno). Větčina z těch odkazovaných traf až na jedno má onen odpor zapojen. Ovšem převodní konstantu tam bohužel nečíňan nevyčte 
.
Každopádně by mělo být možné výstup přímo připojit na diferenciální vstupy AD pokud nebude výstupní napětí mimo jeho rozsah. V takovém případě by pomohl paralelní odpor k výstupu trafa. Pro jistotu bych ještě mezi mcu a výstup dal odpor (alespoň 1k).
lou: ACS 712 znám a už jej v jednom zapojení úspěšně používám. Ale není to idealní řešení pro tento případ.
piityy: ano , zatežovací odpor je součástí toho trafa. Spiše jsem myslel, jak mám vyřešit to, že z trafa jde AC a nevím, jak to pak pomocí AD v mikrokontroleru měřit. Jako princip zapojení a měření. Převodní poměr byl na jiných stránkách, toto jsou stránky výrobce, jen aby bylo jasné co hodlám použít.
Takže se teším na nějaké další info.
ahoj, dá se někde SCT-013 rozumně v ČR získat?
A nešel by výstup normálně usměrnit ?
radekpaos: tak to myslím ne, ale protože tohle je pro mou osobní potřebu a pak web, tak mi nakup v Číně nevadí. Možná kdybych hledal více, tak se tu někdo najde, už jsem jednou našel český web, co prodává veci komel prototipových desek z Číny.
Petr: to určitě pujde, spíš mi šlo o to, zda pak třeba nevadí stráty na diodách, především pak při malém napětí na tom trafu, tedy pak to bude zkreslené.
Právě proto se tu ptám někoho znalého, kdo už podobné snímání stavěl.
Usměrnit obyč diodou by určitě nebyl dobrej nápad.
Nevím co máš za procesor (a tedy možnosti převodníku), ale zpracovat střídavej signál přeci není žádnej velkej problém. Nastav převodník třeba tak, aby ti nabral 20 kladnejch vzorků v jedný půlvlně (měl by pomoct okénkový režim) nebo naber celou vlnu a z ní absolutní hodnotu, pak všechno sečíst a výsledek bude přímo úměrnej proudu.
Jesli je ovšem problém s trochou počítání, tak lze postavit usměrňovač s operákem (Josef Punčochář, Operační zesilovače v elektronice, od str.195, byl tu na ni i odkaz), kterej bude mít na výstupu jakousi střední hodnotu. Ta bude opět přímo úměrná proudu.
piityy: chtěl bych použít nějaký PIC v řadě 16.
Prosímtě, můžeš mi nějak blíže přiblížit ten okenkovej režim?
Případně jaké výpočty jsou pak potřeba, myslím vzoreček.
Velice děkuji.
Okénkovej režim jsem našel v DS od PIC24FV32KA304. Netuším, jesli to některý 16F taky umí. Nastavíš si horní a dolní mez, mezi kterýma tě hodnoty zajímají. Změřené hodnoty mimo okno pak procesor neotravují. Dál jde nastavit, že se žádoucí hodnoty ukládají do bufferu. Ovšem i bez téhle fičurky to není problém.
Na výpočtu nic není. Prostě jen sečteš kladný vzorky (nebo jejich absolutní hodnotu) a vynásobíš konstantou (vpodstatě integrace). Její velikost záleží na počtu vzorků, referenci a rozlišení. Nejjednodušší je zkalibrovat to na zdroji známého proudu.
Nevím, dza jsem ACS 712 pochopil dobře, ale na IP přivedu měřené střídavé napětí, např. 230V a na vout je výstup toho napětí. Jenže co izolační normy vzdálenosti spojů a vodičů mezi 5V a 230V? Nejsou piny nějak blízko u sebe? A nebo jsem to celé pochopil blbě, to je taky možnost.
Piny IP jsou proudové, nikoli napěťové (napětí mezi nimi bude v uV-mV). Ty jsou na jedné straně pouzdra. Ostatní nn piny nemající se vstupními silovými nic společného se nacházejí na straně druhé. Vzdálenost je 4mm, tedy dostatečná.
chápu, a jak je tedy správné zapojení na IP? Je tam IP+ a IP- (piny 1,2 a 3,4) - dle ukázkového zapojení přivedu např. 230V mezi 1 a 2 (tedy přeruším fázi a zapojím je jeden konec na pin 1 a jeden konec na pin 2), je to tak? A co s tím IP-?
Prakticky prerusis fazi mezi vstupem a zatezi, a zapojis ji pres ACS.
Radek: Oba piny IP+ a IP- jsou shodné. Jsou tam 2, protože 1 by ten proud nevydržel. Tedy oba piny IP+ spojíš a přivedeš na ně jeden drát, to samé pak s oběma piny IP-.
Jseš ale úplně mimo téma. Jesli budeš potřebovat ještě něco k tomuto, založ si nové (a taky ve tvém případě zatím vůbec nejde o procesor).
Takže se ted zeptám, jaká je rozumná perioda snímání a kolik je rozumný počet vzorů pro porovnání? Ptam se proto, abych zbytečně něco nevymyslel a pak to celé předělával, protože jsem zvolil třeba pomalé snímání vnášející chyby.
Každé vzorkování “vnáší” chyby. Jde pouze o to, jak velká chyba je pro tebe přijatelná.
Pokud to správně napíšeš (využití pojmenovaných konstant), tak není později co předělávat, jen změníš 1 číslo (počet vzorků), převodní konstantu a možná datovej typ 
.
Taky je otázka, kolik máš k dispozici paměti. Určitě bych ale nešl pod 10 vzorků na půlvlnu. Jesli s tím bude problém, vyřeš tu integraci (sčítání vzorků) radši analogově a pak jen přepočítej v mcu.
Jezis já jsem pako, to jsem prehledl.
souhlas, omluva vsem. dam si an to priste pozor.