ad převodník na pic16f88

Mikrokontroléry Microchip
1

Zdravím pánové programátoři, nevím co dělám špatně, když “zaboha” nemůžu přečíst výsledek převodu low bytu AD převodníku. V programu mám nastavené, aby skočil do Banky1 a vybral registr ADRESL (9Eh) a vypsal ho na LCD, ale vždy se mi zobrazí to co je v high bytu ADRESH. Nepomůže ani levý a pravý odsun. Přikládám i program
ad_prevodnik.txt (5.05 KB)

2

Zkus čtení AD registrů napsat takto:

	BANKSEL	1		
	MOVF	ADRESL,W ;PŘESUN VÝSLEDKU A/D LOW BYTE DO PAM. BUNKY
	BANKSEL	0		
	MOVWF	ADL

	MOVF	ADRESH,W ;PŘESUN VÝSLEDKU A/D HIGH BYTE DO PAM. BUNKY
	MOVWF	ADH
3 
BANKSEL 1

JE NEFUNKČNÍ, už jsem to tu kdesi kdysi psal

Musíš za banksel napsat jmeno registru.

BANKSEL ADRESL
4

Jestliže BANKSEL nefunguje, tak se RAM banka přepne klasicky.

   BSF	STATUS,RP0 ;Banka1   
   MOVF   ADRESL,W ;PŘESUN VÝSLEDKU A/D LOW BYTE DO PAM. BUNKY 
   BCF	STATUS,RP0 ;Banka0
   MOVWF   ADL 

   MOVF   ADRESH,W ;PŘESUN VÝSLEDKU A/D HIGH BYTE DO PAM. BUNKY 
   MOVWF   ADH
5

Pánové mockrát děkuji, samozřejmě že už to funguje s tím načtením registru v bance 1 přepnutím do banky 0 a teprve zapsáním do pomocného registru. Nevím, proč jsem si myslel, že se tyto všeobecné registry zrcadlí a když budu např. v bance 3, že se nebudu muset přepínat třeba do banky 0 a teprve zapsat výsledek. A ještě otázka když mám 4 MHz krystal, tak AD převodník může teda pracovat podle datasheetu max. do 2,5MHz ? Pochopil jsem to správně? Dík.

6

Několik řádek z datasheetu PIC16F88

Pro správný AD převod je nutné zajistit, aby doba TAD byla zvolena v rozmezí od 1,6 μs do 6,4 μs. (to je maximálně 625KHz)
Po dokončení AD převodu je nutné počkat minimálně po dobu 2x TAD.

7

Aha, díky moc za vysvětlení těch TAD mezních dob, něco o nich jsem v datasheetu zahlídl. Jinak je fajn když si člověk umí sám naprogramovat takovou věc, jakou je mikročip :slight_smile:. Teď se pouštím do naprogramování teploměru s čidlem PT100 (rozsah od 0-200 stupňů) a tam právě potřebuji ten ad převodník.

8

Nezabudni, ze Pt100 by si nemal budit vyssim prudom ako 4mA. Lebo potom si ju budes neprijatelne ohrievat vlastnym meranim. Dobre je do nej tlacit prud okolo 1mA a menej. Ale aj pri tych 4mA budes mat na nej ubytok 0.4V pri 0st.C 1st.C zodpoveda cca 0.4ohmu. Z toho vyplyva, ze 1st.C je cca 1.6mV. Pre informaciu by bolo dobre merat s rozlisenim aspon jedna desatina.

Ty vies na tom tvojom mcu zosnimat 160uV? Alebo tam budes davat predzosilovat, ale ak ti ten bude zosilnovat napr. 10x (0.4V->4V), potom bude musiet mat vstupny napatovy ofset mensi ako 160uV (x10 = 1.6mV) aby ti nezanasal chybu vacsiu ako tu desatinu. Da sa to samozrejme i prekalibrovat. Preto by ma zaujimalo, ako to chces riesit.

9

Jo vím, že na to musí být převodník t/U, ani jinak bych to nerealizoval. Zatím jsem našel v Praktické elektronice č.5 z roku 2001 takový převodník. Mám to sestavené zatím na nepájivém poli a “jakštakš” to funguje (je to s operačním zesilovačem). Taky vím, že se na to čidlo dá koupit přímo průmyslový modul převodníku, ale je to celkem drahé.

10

Tak pouzi Ni1000, pozor su v dvoch vyhotoveniach s 5000ppm a 6800ppm.
Ale ak chces merat bezne teploty, pouzil by som LM334 alebo LM335. Su velmi jasne strucne a zrozumitelne, naviac linearne (v K). Prud cez LM334 netreba volit vacsi ako 100uA, je to ako s tou Pt100 a vysokym prudom.
K LM33x nepotrebujes uz ziadny OZ a vystup je linearny, netreba linearizovat.
Daj vediet ako si sa rozhodol.

11

Ak mozes, tak sem prosim ta hod cely hotovy funkcny program toho AD prevodnika, lebo som z toho jelen. Btw, kde mam zistit ze ktory register je v ktorej banke ?? A co je to ta pamatova bunka, prvy krat to vidim,…