Stabilizátor napätia na 3.3V s nízkou spotrebou

Ahojte. Mám prosbu. Vyvíjam zariadenie napájané z batérií a prišiel som na to, že stabilizátor LD1117S33CTR má dosť veľkú spotrebu (5mA podľa datasheetu). Bez žiadnej záťaže je to cca 3.9mA spolu s LP2950ACZ-3.3. Je to hodnota, keď nie je nič pripojené, ani MCU, len to, čo je na schéme. MCU mám naprogramované s uspávaním, to mi funguje pekne. Problém je s veľkou spotrebou LD1117S33CTR a ešte jedného fototranzistora na snímanie jasu slnka, kde som musel použiť odpor 470R a tým pádom má spotrebu niečo cez 5mA.

Riešenie:
Stabilizátor: Vymeniť stabilizátor za taký, ktorý bude mať nízku spotrebu. Tu sa chcem poradiť, či mi viete doporučiť nejaký stabilizátor 3.3V s okolo 500mA. Čo som hľadal, našiel som LF33CDT. Výstup má 1A a kľudový prúd 0.5mA. Poprípade viete o niečom lepšom? Stabilizátor LP2950ACZ-3.3, 100mA) mi žiaľ nestačil.

Fototranzisotr: Napájanie pre fototranzistor budem spínať pomocou PINu MCU. Tak docielim to, že jeho spotreba bude len pri meraní jasu. Pri zapínaní AD prevodníka, zapnem aj napájanie pre fototranzistor a po prevode, keď vypínam AD prevodník vypnem aj napájanie pre fototranzistor.

Ďakujem.

Skús tento MIC5205-3.3YM5-TR.

Ďakujem veľmi pekne. Ale výstupný prúd má len 150mA a nie som si istý, či bude stačiť. Budem musieť sa pokúsiť to premerať aj pri plnej prevádzke, aký max. odber môže byť. Pri LP2950ACZ-3.3, čo má výstup 100mA mi MCU nedokázal dobre zopnúť jeden výstupný PIN a to fototranzistor mal vtedy odpor 51k, čiže prúd bol veľmi malý. Keby mal stabilizátor aspoň okolo 250÷300mA, nepoznáš nejaký taký s nízkym vlastným odberom?

Ahoj.

Pokud je to na MCU ATmega328 (o kterém jsi se zmiňoval v SZ u jiného tématu), co místo stabilizátoru připojit odporový dělič a vstup poslat do :

  1. AD převodníku (PC0-PC5 aka ADC0-ADC5 - v SMD pouzdru je dokonce k dispozici i ADC6 a ADC7) a vstupní napětí kontrolovat softwarově.
  2. jednoho vstupu komparátoru, do druhého vstupu poslat napětí z druhého odporového děliče mezi VCC a GND. Děliče nastavit/spočítat tak, aby komparátor vyvolal přerušení v případě poklesu napájecího napětí pod určitou úroveň.

V obou případech mohou být odpory klidně v řádu MOhmů, čímž snížíš proudový odběr. Vzhledem k tomu, že signál výpadku máš připojený na PD2, což je INT0, tak tipuju, že se snažíš jít cestou přerušení, tudíž bych šel cestou využití přerušení od komparátoru místo INT0. Komparátor umí vyvolat přerušení jak při jakékoliv změně stavu nebo si můžeš vybrat při které hraně.

P.S.: Vím, že Ti ještě dlužím odpověď do SZ, ale nemůžu to najít…

@Balu, ďakujem veľmi pekne za odpoveď. Áno, zatiaľ ide o MCU ATmega328P-PU. Ale ja potrebujem náhradu stabilizátora IO2 LD1117S33CTR. Ten má práve veľký odber. Ty si sa zameral na IO3, ktorý by mal mať odber rádovo stovky uA, lebo pri Io=100uA má vlastný odber 93uA. A odber by mal byť z neho okolo 0,4mA (odporom R24 by mal tiecť prúd 0,33mA a asi čo to pôjde aj cez PIN MCU.

Ale viem čo tým myslíš. Týmto spôsobom som presne začínal, veď si ma ho naučil Ty, ale stratil som pri tom nervy. Aj som študoval nastavenie komparatóru, ale narazil som na problém, s ktorým som si nevedel sám dať rady. Vstupné napätie totiž môže byť v rozsahu cca od 8V až po 13V. A tu som mal práve ten problém, že som nevedel navrhnúť taký odporový delič, ktorý by vyhovoval komparatóru a zároveň spĺňal podmienku v datasheete od MCU, že napätie na PINe MCU má byť maximálne Vcc + 0.5V. A keďže napájacie napätie MCU mám 3.3V, tak maximálne napätie na PIN by som mohol priviesť 3.8V. A to som nevedel docieliť. Z toho dôvodu som doplnil IO3 (ktorý bol predtým použitý ako IO2) a riešim s ním výpadok napájania. Takto mám zaručené, že napätie na PINe MCU nepresiahne max. hodnotu. A odpor R24 zabezpečí, aby pri výpadku padlo napätie na 0V. Možno by som ho mohol zväčšiť? Aby som znížil odber? Ak by som použil 33k odpor, tak by bol odber odporom len 100uA + niečo cez PIN MCU + tých cca 100uA vlastný odber IO3.

To riešenie cez odporový delič je asi vhodné len ked je vstupné napätie konštantné, teda tak mi to vychádzalo. Dnes som už prehodil napájanie fototranzistoru na PIN MCU. Ešte rozmýšľam doprogramovať podmienky, aby celých 24hod nesnímalo jas každú minútu, ale len keď sa jas blíži k hodnote, ktorá ma zaujíma. Celé poobedie a noc je pre mna nezaujímavá na východnej strane a zase celá noc a doobedie na západnej strane. Vtedy by som to mohol obmedzovať na pol hodinu a viac.

Preto hlavne potrebujem znížiť spotrebu toho stabilizátora IO2, ktorý už asi jediný bude zbytočne míňať batérie. A neviem, či by mi to vyriešil ten LF33CDT.

P.S.: To je v poriadku. Už som to skúšal a celkom sa mi darilo. Ďakujem, že si nezabudol.

EDIT: Poprípade mi napadla možnosť, použiť dva MIC5205-3.3YM5-TR, čo mi odporučil @strg. Paralelne ich asi nemôžem použiť, ale tak jeden by som mohol použiť len pre MCU a druhý pre zvyšok, čo by sa dalo oddeliť od MCU. A ten druhý možno vypínať cez EN PIN stabilizátora. Ale zase natrepať tam 3 stabilizátory mi to príde už asi prehnané. Uvidím, ako sa zlepší spotreba s tým prerobeným fototranzistorom.

Navrhnout odporový dělič není problém - víš, že na vstupu máš 13V - pokud chceš mít jistotu, pak řekněme 15V. Na výstupu děliče potřebuješ maximálně 3,5V (při 15V na vstupu).
2020-09-08_22h32_52
Z toho plyne : potřebuješ 3,5 dílů z 15 → velmi zjednodušeně : máš třeba 15000 Ohmů celkem, z toho uřízneš 3500 Ohmů, zbyde Ti 11500 Ohmů.

A teď trošku více matematiky -
Výstupní napětí spočítáš podle vzorečku :
Vout = Vin * R2/(R1+R2)

dosadíš napětí :
3,5 = 15 * R2/(R1+R2)
3,5 * (R1+R2) = 15 * R2
3,5 * R1 + 3,5 * R2 = 15 * R2
3,5 * R1 = 15 * R2 - 3,5 * R2
3,5 * R1 = 11,5 * R2
R1 = 11,5/3,5 * R2 => 3,286 * R2

V tuhle chvíli už jenom stačí vyhledat vhodný odpor R2 a k němu dopočítat a vybrat vhodný R1.

Vezmu R2 třeba 470k, k němu mi vychází R1 = 470k * 11,5/3,5 = 1544,2837k => 1M5.
Dosadíš zpětně.
Maximální napětí + rezerva = 15V :
Vout = 15V * 470k / ( 470k + 1M5 )
Vout = 15V * 470k / 1970k
Vout = 3,579V


Maximální napětí = 13V :
Vout = 13V * 470k / ( 470k + 1M5 )
Vout = 13V * 470k / 1970k
Vout = 3,1V

Minimální napětí = 8V :
Vout = 8V * 470k / ( 470k + 1M5 )
Vout = 8V * 470k / 1970k
Vout = 1,91V

Pokud chceš, aby MCU vypínal třeba při 7V, pak na druhém vstupu komparátoru musí být následující napětí :
Vout = 7V * 470k / ( 470k + 1M5 )
Vout = 7V * 470k / 1970k
Vout = 1,67V

Pro požadované napětí pak stejným postupem spočítáš i dělič pro druhý vstup komparátoru - samozřejmě musíš počítat se stabilizovaným napětím Vin = VCC. Navíc znáš i Vout (třeba těch 1,67V). Pak Ti vychází vzorecs pevně daným napětím VCC.
1,67V = 3,3V * R2/(R1+R2)
Zbytek si musíš dopočítat tak, aby Vout bylo co nejblíže k požadované hodnotě (3,3V je dané stabilizátorem).

===========================================================================

Pokud bys chtěl použít INT0 jako signál ztráty napětí.

Logická 0 pro VCC=3,3V je 1,1V (pokud je to 1/3 VCC). V tom případě logická 0 (a tedy signál oznamující ztrátu napájení) nastává při vstupním napětí
1,1V = Vin * 470k / 1970k
Vin * 470k /1970k = 1,1V
Vin * 470k = 1,1V * 1970k
Vin = 1,1V * 1970k / 470k
Vin = 4,61V

Přerušení by tedy mělo nastat při cca 4,6V na zdroji => 3,9V na vstupu stabilizátoru pro VCC - tedy 0,6V rozdíl Vin<->Vout. Obvodu LF33CDT podle datasheetu stačí 0,45V, tudíž v tuto chvíli je MCU pořád ještě napájen, ale už to může být na hraně. Z toho mi jednoznačně vyplývá, že vhodnější by bylo použití komparátoru. Mimo jiné i proto, že si pak vypínací napětí můžeš prakticky libovolně nastavit.


Maximální přípustné napětí na vstupu :
Vout = 3,8V (Vcc+0,5V)
3,8V = Vin * 470k / 1970k
Vin * 470k /1970k = 3,8V
Vin * 470k = 3,8V * 1970k
Vin = 3,8V * 1970k / 470k
Vin = 15,93V => Tohle je maximální napětí, které se smí v napájení objevit, aby IO bezpečně vydržel.

V okamžiku, kdy doplníš zapojení o R3 třeba 1k (AD převodník a komparátor mají obrovský vstupní odpor), tak bys neměl ohrozit IO ani vyšším napětím, ale jistota je jistota, že :

1 Like

@Balu Ďakujem veľmi pekne za podrobné rozpísanie. Vôbec mi nenapadlo použiť ešte jeden napäťový delič pre komparátor. Ale i tak mám jeden problém, ktorý mi bráni použitie komparátora.

Jedna vec je, že používam AD prevodník na snímanie jasu, čiže neustále prestavovanie AD prevodníka a komparátora, čo by až tak nevadilo a tak som to riešil, kým som sa nevedel pohnúť s odporovým deličom. Potom ale, ako ďalší problém bol úsporný režim. Plánujem v konečnej verzii použiť MCU ATtinyx4A, a ten má len 4 úsporné režimy (Idle, ADC Noise Reduction, Power-down, Stand-by), kde podľa tabuľky v datasheete nie je funkčný žiadny časovač, okrem Watchdog. Preto mám nastavený usporný režim Power-down a MCU zobúdzam pomocou Watchdog nastaveného ako časovať (bez resetu MCU). Takto zatiaľ zobúdzam MCU každé cca 4s (max. sa dá nastaviť 8s). Ale pri tomto úspornom režime predpokladám nie je funkčný komparátor a preto jeho prerušenie by nastalo len keď by sa MCU zobudil, čo môže trvať až 4s a to už by nevydržali kondenzátory. Ale prerušenie od INT0 v tomto úspornom režime funguje, preto je asi vhodné použiť na prerušenie vstup INT0.

A aby som to ešte viac zamotal, tak vstupné napätie od včera ovplyvňuje aj solárny panel, ktorý je v podstate pripojený ku konektoru SV3 cez usmerňovaciu diódu. Neviem, ako by sa solárny panel správal bez usmerňovacej diódy. A teda vôbec neviem, ako bude ovplyvňovať zatiaľ po mojom stabilizátor IO3 (LP2950ACZ-3.3), ktorý teraz slúži na detekciu výpadku napätia, alebo ako by to zvládal napäťový delič. Neviem totiž, ako sa to bude správať, keď napätie na batériách klesne na okolo 8V a potom zareaguje ochrana a batérie odpojí, no na solár nebude svietiť slnko (bud bude pod mrakom (alebo…), no nejaké to napätie vyrobiť môže. Zatiaľ si to vôbec neviem predstaviť, ako sa to bude celé správať.

V prvom rade pre vstup nepouži delič ale odpor a zenerovu diodu 4V3. Potom pri vstupnom napätí 8 až 13V bude na PIN vstupe 4V3.

V druhom rade, lineárny stabilizátor s výstupom 3V3 a vstupným napätím až 13V a s požadovaným výstupným prúdom 0.5A znamená, že musíš vedieť uchladiť cca 5W. To je úplne iné kafe ako nejakých 5mA. Aký tam máš chladič? Na 5W je už treba poriadny :slight_smile:

Martin má pravdu. Už jsem to vlastně taky takhle použil. V tom případě je varianta s INT0 asi nejjednodušší. Je musíš mít na napájení dostatečně velký kondenzátor, což si myslím, že 1000uF, který máš ve schématu, splňuje - teda za předpokladu, že z VCC nekrmíš něco žravého. V každém případě by ten kondík měl procesor udržet v chodu ještě několik vteřin, což bohatě postačuje na úklid všecho důležitého. R1 dej klidně i 1M, místo (nebo raději paralelně k) R2 dej zenerku 3V3 (nebo i menší 2V5 apod.) třeba i v kombinaci s 10n-100n kondíkem (proti falešným poplachům) a pin nakonfiguruj jako vstupní BEZ pull-up. Pak by mělo po výpadku klesnout napětí pod úroveň log. 0 a zareagovat INT0. Pokud bys R2 vynechal, mohlo by se stát, že při odpojení napájení (nemyslím vypnutí zdroje, ale odpojení drátů) - tedy v okamžiku, kdy by se napájecí vstup ocitl “ve vzduchu”, nemusel by se kondenzátor na vstupním pinu vybít včas a procesor by na výpadek nemusel zareagovat. Při použití zenerky se nevystavuješ riziku zničení pinu vysokým napětím, protože i když přelezeš bezpečné napětí na pinu, které by Ti tam pustil dělič, tak zenerka ho vždy omezí.

1 Like

1mF nemusí stačiť.
Pripravil som Ti jednoduchú simuláciu na zdroj10V so spínačom, kapacitou 1mF, jednoduchým lineárnym stabilizátorom na 3V3 a záťaťou 1k, pre odber prúdu cca 3,3mA

textový súbor si vlož do odkazu

https://www.falstad.com/circuit/

File\Import from text

a spusti si ju. Ak nevieš ako, použi sedliacky rozum a tlačítka na obrazovke.

Je evidentné, že po vypnutí je čas na dokončenie vecí 1,6s. Isto Ti bude stačiť kapacita podstatne menšia. Vyskúšaj si. Najprv si nechaj kapacitu nabiť. V simulácii je skok, neviem prečo. Až budeš mať na C 10V, potom si vypínačom rozopni obvod a sleduj, po akom čase Ti začne klesať napätie za stabilizátorom. V simulácii si vieš meniť krok simulácie i jej rýchlosť. Na jednoduché veci a prototypovanie je to skvelý programík.
$ 1 0.0005 16.13108636308289 50 5 50
s 96 96 176 96 0 1 false
v 16 256 16 96 0 0 40 10 0 0 0.5
r 336 96 336 176 0 10000
w 96 256 176 256 0
g 176 256 176 304 0
p 480 96 480 256 1 0 0
c 240 96 240 256 0 0.001 0.6512917302131795
w 336 256 240 256 0
w 240 256 176 256 0
w 96 256 16 256 0
t 384 128 384 96 1 1 -0.011902459071404525 0.5364893117346609 100
34 zvoltage\q4 0 1.7143528192808883e-7 0 2 4
z 336 256 336 176 2 zvoltage\q4
w 368 96 336 96 0
w 336 176 384 176 0
w 384 128 384 176 0
r 416 96 416 256 0 1000
w 336 256 416 256 0
w 400 96 416 96 0
w 416 96 480 96 0
w 416 256 480 256 0
x 114 116 154 119 4 12 vypinac
w 16 96 96 96 0
d 176 96 240 96 2 default
r 176 96 176 176 0 1000
z 176 256 176 176 2 zvoltage\q4
w 208 304 512 304 0
x 411 331 532 334 4 12 vystup\spre\skomparator
w 240 96 336 96 0
w 176 176 208 176 0
w 208 176 208 304 0
o 5 64 0 4114 5 0.1 0 1
o 6 64 0 4114 20 0.1 1 2 6 3

tiež:
https://www.falstad.com/circuit/circuitjs.html?ctz=CQAgjCAMB0lwrOAbNMBmMkAcS2+wExYCcI8kZZkAUAM4jFINNgDsTjU4IAZgIYAbWgFNqAN2QgC8FhyYUKAFgqYuC6PGoAnEGjzNd+tvPBw41AO4HpLdlJlRqAc3B2brpmkiLHABxCKWBScgRTuEArUAMZSytZx7upwEdBI8GAExGxeBOhsxJpWekzuBAkONFZlYQ7G9vKW1rUlFdQALrpYPhlYnT6cEBAAtDCQYGDEkGXwk6xgyorw0lAaeIHEGNmKSEiQpJg0aD4AXmIA9gJtfE7CADoAjj4q0HOKaEtYE0TYWFhowkNWFwCAFqMdDC1PEY3CBThcrjcHopGnhepxigZKhCPH0cVi0F1wERcXUaDpFGA5AFKfUuAd8fp3BTIY4rMpgkxmZjGlyQkFuWyaUz+YlqAAPcDzSUseDdCYBIkgMQAT18AEsAHZ8KKNGmcfUNAAmOM41WsIENwn4AFdLtoTbZHXSzGCceE7HUQXDLtc7o9GgRsLpvGQMsGnuLqRA9BB4GgQXofN0QSraG1rb5brRfFo7rQANZnAC2vj4Wj4bTOWgDcXR+k4WLqnqDpIDLbcQa8EbOlCQTyjPkQMAi4GoPaYfa4FKlgZWgykIE81CAA

Trošku jsem to upravil. Vyzkoušej si zapnutí a vypnutí s odpojeným odporem paralelně k zenerce a pak s připojeným a sleduj, co udělají grafy dole. Odshora je napětí za tranzistorem, napětí na kondenzátoru, napětí pro komparátor.

https://www.falstad.com/circuit/circuitjs.html?ctz=CQAgjCAMB0lwrOAbNMBmMkAcS2+wExYCcI8kZZkAUAM4jFINNgDsTjU4IAZgIYAbWgFNqAN2QgC8FhyYUKAFgqYuC6PGoAnEGjzNd+tvPBw41AO4HpLdlJlRqAc3B2brpmkiLHABxCKWBScgRTuEArUAMZSytZx7upwEdB48KzEikgySFhYYIqMloZM7gQJDjRW5WEOxvbyxZzhpZXUAC66WD5gRF0+nBAQALQwyazSrPCK0yRo6dNQqbjEaFjTBcSYq3XmaD4AXmIA9gLtfE7CADoAjj4q0KwF80RgxETYeWjCw6xcBAFqAcSg0QfUAUdTudLrdFMU8FgDHo5I4rMiPP0MVVMb1EWsenYaDpFGAUSTWiZMOY0fp3OTQdjlMEmPTOIzSQZQgZ2RSAkEGdQAB7gAoiliLMBvALgAFiACevgAlgA7PhRYoczhaxoAEwxzTizRAOuE-AArmdtPrbDauFSzECMeE7OCQJCzhdrndigRsLpvGRev77kKApLDBB4GgAXofD1ZXLaO0zb4rrRfFprrQANbHAC2vj4Wj47WOWh9hs8+jZGpdbj99WxvsR4L9XhD-iQlZAXdqLDUxXgQfbgYBNasQ7HTF73OKM7p-MSVsGdmalVMZnM9BXtsbXH4QlEx0oXa4JNFiBgEXA1GP0-uYdFvqW14Bnlv-p7D+UxERMAw0gvna1BAA

@Martin ďakujem za navedenie na zenerovú diódu a @Balu ďakujem za dopresnenie. Upravil som teda výpadok napájania podľa Vás. R1 (R23) som dal 1M, R2 (R24) som nevedel aký dať. Dal som ho 1k, snáď dobre? Zenerovú diódu som zatiaľ dal 3.3V (asi dokúpim v SMD prevedení, tak môžem hodnotu upraviť podľa potreby). A ďakujem obom tiež za simulácie.

Upravená schéma:

@Martin k Tvojmu druhému bodu. Ako vždy, nedá Ti to, aby si do mňa nerypol a nechytal ma za slovíčka. Tak to teda dovysvetľujem podrobne.
Ak si si všimol, úplne v prvom príspevku som písal, že ako prvé som mal použitý len stabilizátor LP2950ACZ-3.3, čo je 100mA stabilizátor. Ale neviem prečo nestačil. Dosť sa hrial a MCU mal problém zopnúť jeden z dvoch výstupov. Buď motor hore alebo dole, nepamätám presne, bolo to okolo júla. Jeden zopol a druhý nedokázal. Keď som MCU napájal zvlášť, tak to fungovalo. To som mal ešte DPS mimo krabičky.
Preto som hľadal výkonnejší stabilizátor a našiel som a kúpil LD1117S33CTR v SMD prevedení, čo je min. 800mA (typ. 950mA) stabilizátor. S týmto mi to funguje dobre a nepostrehol som, že by sa hrial. Nemám k nemu už prístup pri plnej prevádzke, aby som zistil teplotu, ale krabička sa nehreje. Len má vyššiu spotrebu, tak som sa chcel poradiť, či je nejaký stabilizátor, čo by pri malej záťaži mal menšiu spotrebu, ako mnou vybraný. A vlastne preto som založil túto tému.
Tých 500mA som dal s rezervou a práve preto, aby sa stabilizátor nehrial, nakoľko tam nemám možnosť dať chladič z priestorových dôvodov. No dal som si dnes námahu a skúsil som výpočtovo zistiť spotrebu odoberanú z VCC. Tu je tabuľka:

Spotreba - Roleta v2

Predpokladám, že sa obuješ na mňa za spotrebu MCU. Tú som len odhadol. Reálne teraz má asi (ak si dobre pamätám z minulého týždňa) spotrebu okolo 5-6mA bez zapnutého úsporného režimu. Teraz ide MCU ATmega328P-PU dočasne na 11.0592MHz, kvôli UART komunikácii s PC pre testovanie. A áno, študoval som datasheet a MCU je schopný fungovať na tejto frekvencii pri napätí 3.3V. Čiže ten zvyšok je len rezerva, lebo neviem či a koľko maju spotrebu ostatné súčiastky okolo MCU, ako napr.: cievka, kryštál a pod.
Samozrejme, že spotreba 60mA by nikdy nemala nastať, lebo motor hore a dole naraz nepôjde a tiež error LED. Preto som si na začiatku myslel, že 100mA stabilizátor bude stačiť. Prečo nestačí, neviem. Reálna spotreba by podľa výpočtov mala byť 28mA + dajme tomu 10mA MCU, tak cca 40mA a to len vtedy, keď pôjde motor.

//- - - - - - - - - - - - - - - - -

Ešte by som sa rád poradil s výberom kondenzátorov. Hlavne ohľadne napätia. Viem, že pri striedavom napätí je potrebné použiť kondenzátor na väčšie napätie, ako je sekundár trafa. Ale pri jednosmernom napätí by som mohol použiť najbližší vyšší? Napríklad pre max. 13V vstup použiť 16V kondenzátor namiesto terajšieho 25V? Poprípade na Vcc (3.3V) môžem použiť 6.3V kondenzátor? Tak by som vedel zvýšiť kapacitu kondenzátorov. Lebo napr. namiesto C8 by som na konečnej DPS chcel použiť 1000uF/6.3V SMD kondenzátor.

Ďakujem.

O kousek výš máš výpočet pro dělič napětí. Zkus si ty hodnoty dosadit … Pak sem napiš, co Ti vyšlo - třeba při napájení 10V…

Ja viem, ale chápal som, že R1 (R23) je len obmedzujúci odpor, aby zenerovou diódou netiekol veľký prúd, ktorý by mal byť 9.7uA bez odporu R2(R24). A R2 (R24) som chápal, že má len slúžiť na vybitie kondenzátoru C12 a teda aby bola zaručená log. 0. Či to chápem zle?

Krystal u procesoru můžeš zanedbat, ale proud cívkou (pokud jde o cívku relátka) najdeš v datasheetu. Pokud tam máš relátka s cívkou na 3,3V, tak se nediv, že 100mA stabilizátor nestíhal. Relátko pro přitažení potřebuje určitou energii a tedy elektrický výkon dodaný proudem a napětím. A protože P=U*I, tak relátko s cívkou pro 3,3V bude k sepnutí potřebovat cca 4x větší proud, než totožné relátko s cívkou na 12V. Tímto se dostáváme opět k tomu obligátnímu
ČÍST DATASHEETY, ČÍST DATASHEETY, ČÍST DATASHEETY …

@Balu Tou cievkou som myslel tlmivku/cievku 10uH pre AD prevodník… asi som to nemal riešiť…

Pokud se napětí na děliči dostane pod napětí zenerky, tak se zenerka samozřejmě neuplatní. Ta omezuje napětí puze v případě, že by výstupní napětí děliče bylo vyšší. Pak zase de-facto můžeš vynechat ten odpor. Ten je tam (mimo jiné) i proto, aby odvedl napětí ze vstupu vždy, když se napájecí vstup ocitne “ve vzduchu”.

Tou teče jen napájecí proud pro MCU. Ve spolupráci s kondenzátorem má na starosti vyhlazení napájecího napětí pro dobrou práci AD převodníku.

Nikdy som sa do nikoho neobúval. Mrzí ma, ak niekedy vznikol ten dojem.
Delič 1M s 1k delí približne 1000x
Z 10V vyrobí 10mV. Potrebuješ mať k niečomu 10mV? Ja by som ten delič dal 100k a 100k. Pri 8V bude na zenerke dostatočné napätie, aby mohlo byť indikované ľubovolným GPIO ako log.1.
Odpojením napájania pri zapojení diódy tak ako som nakreslil, klesne napätie na nulu prakticky okamžite. Tak zas tam bude bezpečne log.0 Nie je nevyhnutné používať komparátor. Iba ak by si chcel to napätie komparovať s nejakou presnou hodnotou. Ale na to som nemal čas úplne podrobne čítať všetky predchádzajúce príspevky :slight_smile:

K výkonu. Na púzdre TO220 bez chladiča a izbovej teplote pri výkonovej strate 0,5W je už dosť ťažké udržať prst. Závisí od trénovania. To je veľmi hrubý odhad teploty cez 50°C
100mA na 10V je práve jeden W. Pri dlhšom stave bude teplota veľmi nepríjemná.
Zbytočne zvýšená teplota vedie k zníženiu spoľahlivosti súčiastok.
Stabilizátor sa samozrejme zohrieva iba keď je na ňom vyššia výkonová strata. Pri nízkom odbere sa môže súčiastka akurát dochladiť.
A nemusíš sa obávať, 10uH ako filtračná tlmivka spotrebu nezvyšuje :slight_smile:

1 Like

@Balu a @Martin, ďakujem.