Dobrý den, koupil jsem uvedené obvody (Flajzar.cz). K nim jsem sehnal pouze velmi stručný datasheet, ze kterého nelze vyčíst údaj o zatížitelnosti výstupu DATA a funkce pinu TEST u RX868FSK1. Dále není popsáno, jak se má chovat výstup přijímače. Testem jsem zjistil, že při aktivaci vysílače (ENABLE) je na výstupu přijímače úroveň L a při uzemnění vstupu DATA vysílače se na výst. přijímače objeví kladný impulz o šířce cca 1ms. Pokud někdo tyto obvody znáte - je to v pořádku? Další problém: Na vstupu vysílače mám tlačíto, zapojené přes rezistor na +Un a při stlačení je uzemněno. Vysílač je aktivní (nosná vlna, výstup přijímače = L) tlačítko na vstupu není stlačeno a přesto dostávám na výstupu přijímače nahodilé kladné 1 ms impulsy. U vysílače i přijímače mám jako antény drát cca 8cm, vzdálenost vys. a přij. je cca 5m.
Máte s těmito obvody nekdo zkušenost a můžete poradit, prosím? Děkuji. Vlasťa.
administrator: přesunuto z "Elektronika bez mikrokontrolérů, procesorů"
Pane Vlčku,
čistě náhodou jsem si přečetl o Vašich problémech s RX aTX …Protože se téžrozhoduji zda-li tyto obvody vyzkoušet, rád bych Vás požádal o Vaše další zkušenosti.
Děkuji a jsem s pozdravem
Sedlák
Vieto obvody nepoznam, ale z obrazku sa mi zdaju byt velmi podobne modulom od f.AUREL, dodavatel napr. ENIKA. Popisem preto nejake skusenosti s tymito modulmi.
Tieto moduly nepracuju od 0Hz, preto pre testovacie ucely, skuste na vstup priviest signal z generatora, napr. 600Hz (1200Bd) a tento signal by sa vam mal preniest na druhu stranu. Tento signal zodpoveda trvalemu vysielaniu bajtu 0xAA v rezime 8N1 z UARTU, napr. z PC. Zatazitelnost DATA bude urcite dostacujuce pre pripojenie vstupu RX z MCU, alebo prevodnika MAX232. Predpokladam, ze mozete kludne uvazovat nad 2mA a viac. To je moj kvalifikovany odhad. Urcite nim nemozete spinat rele. Moduly su urcite (aj ked som necital manual, ale na zaklade skusenosti s podobnymi modulmi) urcene na komunikaciu a nie na prenos binarneho stavu VYP/ZAP.
Dobrý den, zkusil jsem to, co mi poradil Martin - modulovat vysílač obdélníkovým signálem. Funguje to, na výstupu přijímače mám stejný signál. Bohužel jsem se již pro nedostatek času nedostal k modulaci obdélníkem různé střídy - vyzkouším příští týden a dám vědět.
Vl.
Ahoj, takže jsem se dostal k vyzkoušení TX/RX modulů různou střídou (což by, pokud to správně chápu, mělo být použitelné pro přenos digitálních dat). Výsledek je ten, že přenos funguje pro kmitočet modulačního signálu v rozmezí přibližně 200 - 500Hz, což se mi zdá tedy dost málo. Mimo tento rozsah kmitočtů dochází ke zkreslení střídy přenášeného signálu (není možno dosáhnout menší střídy než asi 25%.
Vlasťa
Ctěl bych upozornit,že se jedná o moduly vybavené FSK (frequency shift keying) kódováním, což značně snižuje přenosovou rychlost - ovšem za cenu spolehlivějšího přenosu a taky delšího dosahu než třeba u amplitudově modulovaných 433 MHz - u kterých je třeba nemyslitelné poslat například byte 0x00 bez dalšího zakódování (Mannchesterské apod.).
Jeho výhoda je tedy zjevná : možnost napojení vsupu TX modulu třeba USARTu mikrokontroleru a na výstup RX modulu třeba přes RS232 se připojit na počítač, samozřejmě za použití rozumné přenosové rychlosti.
O tom ale psal už Martin.
Ako som to pochopil, tak od 200Hz do 500Hz vies poslat signal i so striedou 1:10.
No to je ale uplne v poriadku. To znamena, ze vies komunikovat rychlostou 2400 az 4800Bd (jedne start bit, 8x log.1 + jeden stop bit, alebo 1 startbit 8x log.0 a jeden stop bit).
Alebo moduluj vyssim kmitocnotm so striedou 1:1, napr log. 0 jedna perioda 1kHz a log.1 jedna perioda 2kHz, alebo ten Manchaster.
Nediv sa tomu, ked pri vypnutom vysielaci cas od casu prijimac na nieco z okolia zareaguje. Eter je plny EM vln.
Preto musi byt prenos osetreny este nejakou solidnou kontrolou, aby prijimac vedel, ze prijata sprava je poskodena. O samoopravnom kode myslim nemusis uvazovat.
Ahoj, slíbil jsem, že se ozvu, až budu mít nějaké další výsledky ohledně RX868FSK1/TX868FSK1. Takže:
V rozsahu cca 200 - 500Hz je možno bez problémů přenášet signál s měnitelnou střídou v poměru asi 1:30. Kvalita bezvadná, nezkreslené hrany. Moje chybaná informace z 7. 6. 2009, že mimo uvedený rozsah je signál zkreslen, byla chybná (vadný generátor). Možná by šlo přenášet i signál se střídou o větším poměru, ale náš provizorní generátor ubastlený z NE555 to už nezvládl.
Signál se střídou 1:1 je možno přenést nezkresleně v rozsahu kmitočtů cca 100Hz až 10kHz. Zhruba od těch 10kHz se signál na výstupu přijímače najednou “překlopí” na nižší frekvenci, jakoby nestíhal demodulovat.
To ale znamena, ze kludne mozete prenasat nemodulovany signal priamo z TX procesora. Tam vacsia strieda ako 1:9 nebude (start bit,8xnula/8xjedna, stop bit. ).
Bolo by zaujimave skor vediet, do akej frekvencie viete preniest bez skreslenia signal so striedou 1:9 a asi ako najpreukazatelnejsi vysledok priameho pripojenia na TX procesora by bolo, keby sa striedalo vysielanie bajtu 0xff a 0x00, alebo 20krat 0xff a 20x00. Lebo ak sa periodicky vysiela ten isty signal, jednosmerna zlozka (este pred vystupnym tvarovacom) moze byt niekde ustalena a jej pohyb (ktory moze sposobit prislusne skreslenie) nie je vidiet. Tento druhy test by pouzitelnost preukazal s istotou.
Dajte prosim vediet. Miesto NE555 by bolo urcite vhodnejsie na generovanie signalu pouzit TX procesora. a pomocou RX merat casove vlastnosti signalu - zhodu medzi prijimanymi a vysielanymi datami. Uloha pre ziakov ako vysita
Hmm … úloha pro žáky, říkáte …
Škoda, že nebyldíte někde poblíž, pozval bych Vás, abyste se na ty naše výlupky přijel podívat. Ti jsou rádi, když se jim podaří rozblikat LED diodu (to tedy ti lepší, ti snaživí - ti nesnaživí kašlou i na tu LED diodu .
Ale vážně - díky za tip, určitě to vyzkouším a opět dám vědět. Jen tentokrát už nevím, kdy to bude, protože za pár dnů jsou prázdniny, takže to vidím na práci po večerech doma. Čím deštivější léto bude, tím dříve to budu mít . NE555 jsme použili proto, že to bylo nejjednoduší řešení ve chvíli, kdy nám do konce výuky zbývalo půl hodiny.
Vl.
Ještě bych se rád ujistil, že spráně rozumím vlivu stejnosměrné složky na výstupní signál. Kde vlastně ss složka vzniká - ve vysílači nebo až v přijímači? Předpokládám, že až v přijímači - laicky řečeno to vidím tak, že přenos většího počtu “jedniček” jakoby táhne výstupní signál směrem do kladných hodnot a naopak přebytek “nul” zase více k zemi? Jaký druh zkreslení signálu potom vzniká?
Vl.
Problem jednosmernej zlozky sa tyka len tych najlacnejsich modemov, ktore nemaju komunikaciu zabezpecenu vlastnymi rieseniami a je na strane prijimaca.
Zajímalo by ně taky na jakou vzdálenost a v jakých podmínkách jste to zkoušel - mám zkušenost, že když je signál přenášen přes zdi, popř. strop tak “nedrží” čas - na přijímači jsou pulsy delší, nebo kratší než při vysílání , takže při čtení posledních 1-2 bitů se nacházím uplně jinde.
Musel jsem tedy posílaný byte ještě ošetřit způsobem, který popisoval Martin -modulace za použití dvou rozdílných frekvencí. Jenom poměr jsem použil 1/3.
Zkoušel jsem to prozatím jen v prostoru jedné místnosti, na vzdálenost cca 5 metrů. Jak jsem již psal, chystám se to důkladněji vyzkoušet teď o prázdninách. Až budu mít nějaký výsledek, ozvu se.
Tak jsem se posunul opět o malý kousek dále: zkoušel jsem přenést data mezi dvěmi budovami, na vzdálenost cca 10 metrů. Není to žádná sláva. Přes dvě zdi ani náhodou. Přes jednu zeď to jakž takž jde, ale je to tak na pokraji použitelnosti, často se objevují výpadky signálu. Vcelku spolehlivě to jde pouze tehdy, umístím-li vysílač za okno v jedné budově a rovněž za okno v druhé budově - tedy v podstatě přímá viditelnost, v cestě jsou pouze dvě okenní tabule.
Vysílač i přijímač jsem měl nabastlen na kontaktním poli, antény prutové (drát 0,6mm o délce 90mm). Možná by šlo antény trošku doladit a získat tak trošku výkonu a citlivosti navíc, ale do toho se mi popravdě řečeno příliš nechce.
Při přiblížení ruky k anténě se příjem samozřejmě okamžitě rapidně zhorší, ale to je zřejmě dáno typem antény.
Vl.
To je tak. Za malo penazi, zvycajne malo muziky (a casto aj za vela penazi)
pouzivam modemy v cene 1000,-Sk (len samotna dosticka s pinmi) na 868MHz - 25mW. Dve-tri steny nie su problem a ani 50-150m.
Potom su modemy (tiez len male dosticky) v cene okolo 3000,-Sk s vykonom 500mW. Dosah do 1.5km. Tie rozpravky co pisu vyrobcovia o dosahu treba zhruba vydelit 2 az 4x. A predajca vam nakoniec povie. Dosah 300m? No jasne so smerovou 12 prvovou Yagiho antenou sa to vraj niekomu niekde podarilo
Ale vazne. Ten dosah by zodpovedal. Predpokladam, ze antenu mate bez protivahy. Tym stracate na dosahu tak 2-3x. Ak antena nie je naladena dost presne, stracate dalsich 2-3x. A to sa za ako tak uspokovive PSV povazuje 2:1, to zhruba znamena, ze az polovica vykonu sa vracia naspat kvoli odrazom na vedeni. Ak anteny nie su v rovnakej vyske - v zavislosti od vyzarovacej charakteristiky, zase len stracate. Boli by ste prekvapeny, aky je rozdiel ak mate jednu antenu na 1 poschodi a druhou (jasne ze aj s prijimacom) chodite po okoli. Oproti tomu ak su anteny nasmerovane spravne podla svojich vyzarovacich diagramov dalsich 2-4x. Nemyslite si, ze ak pouzijete kvalitnu antenu a date k nej ruku (na spravnom mieste), ze to s dosahom nic neurobi. Samozrejme ze ano.
Vsetky kovove predmety v malej vzdialenosti znizuju dosah - velmi. Napriklad kovovy ram v plastovom okne. Staci vystrcit antenu von za okno a dosah moze rapidne stupnut (mam odskusane).
V prvom rade by som spravil protivahu - ak pouzivate prutovu antenu.
Ako protivaha staci kus plechu - pripadne iba 4 pruty rovnomerne rozlozene - pripojeny v mieste ukoncenia koaxialu na tienenie. Antena - stred koaxialu samozrejme musi byt od plechu - protivahy izolovana. Antena je umiestnena kolmo vzhladom na protivahu. Ako material anteny mozete pouzit kludne medeny elektroinstalacny drot. Na protivahu kus plosneho spoja s medou, alebo pozinkovany plech.
V druhom rade by som naladil antenu - postupnym odcvikavanim. V prijimacej strane by som meral silu prijmu. Pri maxime treba prestat s cvakanim
Uz tieto dve veci vam dokazu dosah podstatne zvacsit.
A este na zaver, dosah je umerny stvorcu vykonu. To znamena, ze pre dvojnasobny dosah treba pouzit stvornasobny vykon.
A este, znizenim prenosovej rychlosti zvysite o nieco dosah.
Díky, Martine. Jen mi není jasná ta protiváha (přiznám se, že do vf techniky jsem nikdy nedělal a teď jsem byl k tomu v podstatě donucen tím, že potřebuji přenášet data . Já totiž nemám anténu připojenou koaxiálem, protože ten proutek mám zapíchnutý přímo v kontaktním poli, těsně vedle výstupního pinu vysílače. Samozřejmě v konečné fázi to bude na nějakém plošném spoji, ale i tak předpokládám, že anténa bude připájena těsně u vysílače. Jak potom vyrobit protiváhu? Můžete mi to trošku podrobněji popsat, prosím?
Děkuji za ochotu. Vlasťa.
Velmi tazko Ti to tu viem takto popisat, aj ked je to velmi jednoducha vec.
Skor Ti skusim najst nejake odkazy. Velkost anteny si uprav podla Tvojej vysielacej frekvencie. Odkazy Ta skor maju trochu zorientovat v problematike. Nejedna sa vyslovene o riesenie Tvojho problemu.
velkost prepojovacieho kablika staci par centimetrov. Skratka tak, aby si mohol mat v pohode uchytenu antenku a zvlast elektroniku.
Pre male vzdialenosti Ti bude stacit i maly prutik, vsetko zavisi od pouzitia. Ak potrebujes komunikovat v ramci miestnosti, moc by som to neprehanal.
Ak sa jedna o velkost anteny, potom cim vyssie frekvencne pasmo zvolis, tym mensia bude antena. Ak ide o nejaky maly “extrem”, doporucujem modemy Xbee 100mW (mozno Ti budu stacit i s vykonom 1mW, stale sinepisal na aku vzdialenost potrebujes prenasat data) so zabudovanou malou drotovou antenkou.
Ako protivahu je mozne napriklad s uspechom pouzit i strechu auta.
OK, díky, podívám se na to. Jen na doplnění: potřebuji přenášet data na vzdálenost cca 15m přes dvě obyčejné cihlové zdi (žádný železobetonové panely) .
Vl.
administrator: přesunuto z "Elektronika bez mikrokontrolérů, procesorů"
