CDI zapalování

Dobrý den,
potřeboval bych poradit se zapalováním typu Capacitive Discharge Ignition, které je na jednoduchém schématu níže. Naznačil jsem tam nabíjení kondenzátoru zelenou barvou a vybíjení modrou barvou. K vybíjení kondenzátoru dochází po sepnutí tyristoru. Problém který mám je, jak přerušit zapalování, to znamená přerušit jiskru nebo jí dostatečně oslabit. Jiskra vzníká, když dochází k vybíjení kondenzátoru. Kondenzátor je impulzní, řádově jednotky uF na stovky voltů, třeba 400. Cívka má odpor řádově jednotky Ohmu. Řešení musím provádět v naznačeném bodě A. Jak toho dosáhnout?
Řešení, které mě napadá je připojovat k tomuto obvodu, pomocí SSR relé, vybíjecí odpor, který bude paralelně k cívce. Jak zvolit tento odpor? Menší než cívka? Jak zvolit jeho výkon? A je vůbec toto správné řešení? Když připojím na nějaký čas tento odpor k obvodu, dojde k nabití kondenzárotu a při vybíjení bude výkon cívky omezen, přes můj nově přidaný vybíjecí kondenzátor, a tudíž nedojde k zapálení paliva? Děkuji za jakékoliv nápady a vysvětlení.

  1. Máš tam vypínač “Ignition stop switch”, ale ten zkratovává nabíjecí cívku dynama. Ale takto to u fichtlu bylo.
  2. Uzemníš tlačítkem či vypínačem bod “A”. Avšak celý výboj kondenzátoru “teče” přes tyristor do GND.
  3. Uzemníš tlačítkem či vypínačem gate tyristoru.
  4. Tlačítkem či vypínačem rozpojíš vývod od “excitor coil”.
  5. Použiješ jiný obvod
  1. možnost nepřipadá v úvahu. Je to na závodní motorku a je tam řídící jednotka, která má řešený zapalování tímhle stylem.
  2. nemám k tomu přístup, protože je to uvnitř jednotky.
  3. špatný přístup ke konektoru, chci to co nejjednodušší a v bodě A mám prostě jednoduchý přístup.
  4. Bude to o něco lepší než v bodě A?

Chtěl bych to opravdu řešit v bodě A. Nemohu používat tlačítko. Potřebuji to ovládat velmi přesně a na přesný čas, proto to řeším pomocí ssr relé. To je k tomu účelu super, ale pokud to pustím do země v bodě A, tak se mu zastaví mikroprocesor. Dojde tam prostě k něčemu co mi zablokuje mikroprocesor a nevím proč, jestli se otočí polarita nebo vystřelí nějaká velká špička. Proto jsem se chtěl zeptat, na ten vybíjecí odpor přes kterej bych to pustil do země. Nepomohla by třeba usměrňovací dioda ve směru vybíjení kondenzátoru?

A jak máš napájení pro ten MCU? Z té hlavní cívky “Excitor coil”? Protože pokud ano, tak při sepnutí tyristoru teče všechno přes diodu “d1” do GND. Takže napětí spadne na skoro nulu. Musel by jsi napájení připojit přímo na výstup té hlavní cívky, znovu oddělit diodou a LC článkem s ochranou pro napájení MCU. Nebo to zkus přes baterku. Jestli na to finančně máš nebo se Ti chce experimentovat, tak zkus něco takového (viz odkaz níže). Kdysi jsem nějakou jednotku použil do kolegova skůtru jako náhradu za spálený originál.
imfsoft.com/kategorie-ridici-jednotky
nebo
ignitech.cz/cz/vyrobky/dccdi/

Motorka má samozřejmě řídící jednotku. Tohle schéma jsem sem hodil jen pro ilustraci funkčnosti CDI zapalování. Napájení MCU řeším z baterie přes LE50, to je v pohodě. Pouze chci vyřešit, jak to zkratovat v tomhle bodě tak, aby mi to neovlivnilo zbytek obvodu.

Tak jsem stále nepochopil, co to vlastně řešíš? Jediné, co mi z toho vychází, je omezení max. otáček. A když už tam máš ten MCU, proč neřeší celé zapalování? Ale k věci. Ten Tvůj modul by měl být především stíněný. Totéž platí o vodičích k SSR, které by dle mého názoru (třeba se pletu) mělo být co nejblíže svorkám primární cívky (ignition coil). Vodič mezi primární cívkou a kondenzátorem co nejkratší. Protože na kondenzátoru v průběhu nabíjení je celkem malé napětí (odhaduji do 50V), mohl by pomoci transil na o něco vyšší napětí, připojený paralelně k primární cívce zapalování. Ten srazí špičky. Napětí na kondenzátoru změříš tak, že odpojíš cívku buzení do spínacího tyristoru a zatočíš motorem. Rozpojíš bod A. Poté připojíš voltmetr na vývod kondenzátoru (bod A) a GND a sepneš tyristor. Je možné, že budící cívka (excitor coil) sice dá malé napětí, ale v modulu může být další transformátor na zvýšení napětí nebo i jiný typ násobiče, který to malé napětí zvedne i několikanásobně.

Řeším rychlořazení, tzv. Quickshifter. Na několik milisekund přeruším zapalování tak aby mohlo dojít k přeřazení. Zapalování neřeším z jednoduchého důvodu. Řeší si ho řídící jednotka sama včetně předstihu. V motorce není celé schéma výše. Tam poukazuji jen na CDI zapalování. Motorka mánormálně řídící jednotku a tyristor si řídí elektronicky. V řidící jednotce je pravděpodobně něco na zvýšení napětí. Kondenzátor je dimenzovaný na 400V. Měl jsem unipolární tyristor mezi napájením mcu a zemí a nepomohlo to. Nebo z části pomohlo. Funguje to tak prapodivně. Na volnoběh to normálně běží a vypíná, ale jakmile zvednu otáčky, tak to přestane fungovat. Přemýšlel jsem, že bych kondenzátor v bodě A nezkratoval přímo k zemi, ale dal tam vybíjecí odpor nebo tlumivku. Vůbec ale nevím, jak zvolit hodnoty a jestli to může fungovat.

Takže v ŘJ je zvyšovací trafo. Zkus tedy dát tedy do série s SSR odpor s nějakou hodnotou 1-10 ohmů, ale vzhledem k náboji, na zátěž 5-10W. Chce to zkusit. Ale nevím, jak se k tomu bude ŘJ tvářit, když proběhnou zapalovací impulzy a SSR je několikrát utne. Protože se při tom sníží otáčky. To, že se “odfoukne” nespálená směs do výfuku neřešíme.

Jo přesně takhle jsem to chtěl zkoušet, jen jsem si tím nebyl jistý. Vyzkouším to, co to udělá. Tím, že tam dám odpor, tak by se přes něj měl kondenzátor vybíjet a tím by se měl omezit výkon cívky, jestli to chápu dobře,protože je to paralelní větev. Každopádně svíčka bude střílet, jen se slabší jiskrou,která by neměla stačit k zapálení paliva, je to tak? Jednotka je s tím v pohodě. Je to pár milisekund a navíc dojde k přeřazení, takže tak jako tak se sníží otáčky i bez vypnutí zapalování. Jen aby to stačilo a omezil se tím ten zkrat. Palivodo výfuku vůbec nevadí. Lepší, než to utnout na vstřikovači. To by to chvilku točilo na chudý palivo. Zkusím přes ten odpor. Dneska jsem zkoušel ještě neuzemňovat, ale rozpojovat pomocí MOSFETU a taky se dá. Zkoušel jsem N kanál. Ještě mě napadlo zkusít P kanál, protože ten je sepnutý v nule a motorka by měla normálně zapalovat i když nebude zařízení pod proudem, ale na GME neseženu P kanál nad 400V.

JEdnotky u aut v omezovačích vypínají vstřikovače, jiskra pálí stále.

Vypínají úplně a nebo jen omezují palivo? U Quickshifterů se to řeší většinou takhle. Pokud chce někdo omezit střílení do výfuku, vypne jak vstříkovač tak jiskru.

U 4T motoru není důvod k obavám, když se vypne palivo přece. Ale jestli auta omezují dávku nebo skutečně vypnou netuším. Vzhledem k tomu, že motor se nad omezovač dostane tím že se rychle přestřelí, tak bych čekal na nějakou dobu úplné vypnutí vstřikovačů.

Tak pokud se jedná o mazání, toho bych se nebál. Co se týče teplot, tak čím bohatší směs, tím menší teplota. Když dáš chudou směs, tak ten motor “hoří” a když vezmeš v potaz, že budeš vypínat vstřik na každý přeřazení třeba na nějakej čas, tak nevím, jestli to není zbytečný. Většina quickshifterů funguje na tomhle principu, proto jsem se rozhodl to vyřešit podobně.

Ještě jen podotknu, aby nedocházelo k narušení běhu MCU, použít na všech vývodech, tj. napájení, blokovací kondenzátory co nejblíže pinům (cca 100nF). Do kladné napájecí větve zařadit i tlumivku nebo lépe T-článek typu L-C-L článek. A na vvstupech a výstupech použít omezovací transily na 5V1. To by s tím stíněnním mohlo pomoct.

Děkuji za rady. Blokovací kondenzátory mám na všech vstupech. Na 12V z baterie mám transil s Ubr = 15V. Za stabilizátorem mám 2,2uF v keramice, to je daný datasheetem a pak mám 3 elektrolity, 1uF 470uF a 1000uF, na filtraci různých frekvencí. Kam mám vložit ten L-C-L článek? Až za to? A jaký by si doporučil hodnoty? Jinak jsem do kladný větve dal ještě transil 6v8. 5v1 jsem nenašel. Na TME mají buď 5V0 nebo až 5V4. 6V8 jsem našel někde na webu jako doporučení do napájení 5V. Bude to v pohodě, nebo tam mám dát radší 5V4 transil? A nebo stačí zenerka 5V1? Jinak mám ještě tlumivku na AREF 10uH a s kondenzátorem 100nF. Řízení mosfetu provádím pomocí optočlenu, který spíná 12V větev. Nechtěl jsem to spínat 5V, abych to nějak nerušil přes ten mosfet, takže tohle jsem snad oddělil v pohodě. Mám před optočlen dávát transil/zenerku jak píšeš, nebo už je to zbytečný? A ještě jsem řešil vstup ADC, tam mám odpor 470R a kapacity v keramice 1nF 10nF a 100nF, zase kvůli filtraci a pak BAT54, to by mělo být snad v pohodě ne? Jinak vstupy/výstupy co nepoužívám jsou připojený k zemi, pod celým MCU z druhý strany desky je rozlitá zem. Snažil jsem se co nejvíc oddělit analog a digital na desce.

Chtělo by to zjistit, odkud Ti tam lezou ty špičky a bourají MCU. Je možné, že se kapacitně či induktivně injektují do vstupů či napájení.V příloze je pár obrázků napájecích filtrů pro inspiraci. Ty ochranné transily či zenerky, by měly být i na vstupech a výstupech. Jinak bych řekl, že ostatní CL prvky máš zřejmě správně.