Ahojte, som úplný začiatočník čo sa týka programovania MCU. Navrhujem spínanú nabíjačku s MCU ATmega32 a navrhol som si zapojenie koré je na obrázku. Chcem použit extern kryštál 16 Mhz a na AD prevodník privádzať merané hodnoty napatia a prúdu a podľa nich potom riadit PWM. Údaje sa budú potom posielať po sérivoej linke do pc, pomocou ktorého bude možno aj zadávať hodnoty do PC.Na AD prevod chcem požit internú referenciu 2,56V.
Možte mi poradiť či to mám zapojené dobre a na správne piny? (tlačítko reset, tlačíko na PD2, MAX232, XTAL1,XTAL2, AVCC, AREF).
Ďakujem všetkým
s3 zablokuj aspon kondikom 10-100n na zem, tie vstupy ad prevodnika… no povedzme ze ta mdaj rc clen v zavislosti od frekvencie prevodu a frekvencie toho meniča. + zenerku 4,7V (alebo transil) ten stabilizator pre procesor b som oddelil od hlavneho napajania dodou a vlastnim kondikom uF + 100n, možno aj ten budič by som riešil podobne, napajanie prevodnika sa doporuuje cez tlmivku a 100n, a ref by mal byt 100n ale to je deteil, bacha na zem PC a nabijacky moze robit neplechu. A musi tam byt taky velky svab ? Co sa stane ked to niekto prepoluje (bateriu ?)
Ďakujem za rady,mohol by si mi to objasniť aj nejakým nakresom? lebo nie presne všetkemu rozumiem čo a ako si mi opísal.
No ja by som tam chcel čo najmenší, ale neviem či by mi stačila pamat.
Program ma spočívat v meraní dát napatia a prudu a podla toho riadit striedu budenia tranzistora.
Dáta prijimat a vysielat z pc a počítat kapacitu, čas, náboj.
treba tu nejako špeciálne oddelovat zeme kvoli EMC? to som moc presne nepochopil, ale niečo som o tom počuj že oddelovaz zeme analogovej časti od digitálnej.
Atlan, mám si dať pozor na zem od pc a nabíjačky, čo tým presne myslíš?
S interní napěťovou referencí si nejsem jistý, já bych použil externí LM431 řady B, která je velmi přesná a určitě bych nutně zavedl závislost okamžiku konce nabíjení na teplotě. Nepíšeš, o jaké akumulátory půjde. Jestli budeš nabíjet olověné, tak ty jsou na okolní teplotě (resp. na teplotě svých článků) velice závislé a dle okolní teploty je třeba měnit i nabíjecí parametry. Asi bych kontroloval teplotu termistorem přímo na akumulátoru, čímž můžeš zavést i možnost vypnutí nabíjení velkým proudem při překročení teploty nad určitou mez.
Třeba takový UC3906 už parametry nabíjecího proudu a napětí v jednotlivých fázích nabíjení dle teploty upravuje. Jestli jde o procvičení programování AVR, určitě je to dobrý projekt, ale z hlediska ceny i časové náročnosti bych volil pro Pb aku (SLA) raději UC3906 a pro Niklové mc33340. Pro Lithiové jsem zatím nabíječku nestavěl.
A ještě bych u stabilizátorů 78xx dal z výstupu na vstup ochrannou diodu. Pro jistotu.
C7 100n je opravdu myšlený ellyt?
A když už to děláš pomocí mikrokontroleru, dal bych tam něco proti opačně zapojenému akumulátoru (přepólovanému). Třeba z -Ubat na +Ubat diodu v sérii s děličem, na kterém by podle napětí baterie byla logická jednička pro mcu, tedy nějakých 5V. Jakmile by se baterie připojila opačně, na děliči by se objevilo HIGH a na to by mcu reagoval vypnutím nabíjení, signalizací, posláním dat přes rs232.
Galvanické oddělení od RS232, resp. sériového portu PC:
Jo, jo, myslel jsem to dobře, ale po čase to právě v nabíječce potřeboval realizovat a zjistil, že takhle - odporový dělič v sérii s diodou nastavený tak, aby na výstupu dával TTL logickou jedničku při přepólování akumulátoru - by to nefungovalo. Kdopak přijde na to proč?
Dělám to jinak.
Ze záporného pólu svorek akumulátoru vedu diodu na anodu optočlenu, z jeho katody na omezovací odpor a ten na plus svorek aku. Výstup optočlenu je v podstatě otevřený kolektor na který navěsím cokoliv je pro indikaci potřeba. Žádný dělič, je to jednoduché, jen je třeba respektovat maximální proud svítivou diodou v optočlenu, vizte jeho datasheet a podle něj zvolit odpor.
Minimalne ako antialias filter. Treba pozriet Shanon-kotelnikov teorem z predmetu “Signaly a sustavy”.
Zaroven sluzi ako “prepatova ochrana” pred kratkymi a uzkymi pulzami uz ako tak osekanymi prepatovkou (bleskoistka, varistor, transil, ) na principe dolnej frekvencnej prepuste. Zasvateni mi urcite prepacia tie slova v uvozovkach. Islo mi skor o objasnenie principu, ze aj ked vysky, ale kratky impulz cez RC clen neprejde. Samozrejme treba mat na pamati parazitne vlastnosti pouzitych prvkov, navrh plosneho spoja atd, atd.
Pokud připojíš aku opačně, tak poteče D1 proud, jehož hodnota bude omezena hodnotou odporu R8, připojovacích vodičů a vnitřním odporem aku.
A až dojde ke zničení D1 tak pak “vystřelí” kondy C1 a C2.
Při připojení vybitého 1článku NiMH je indikace s optočlenem na nic, napětí na aku bude cca 0,9V a to LED v optočlenu nerozsvítí(v sérii s LED bude ještě dioda).
Máš pravdu, neotevřel jsem si toto konkrétní schéma. Jen jsem obvod, který popisuji, potřeboval zprovoznit ve své nabíječce jiné konstrukce a opravil tady svůj původní post. V podstatě se v této konstrukci přepólovaný aku nepřipouští. Dík za upozornění. Ovšem optočlen by mohl dávat impuls na jeden vstup Atmegy a ta by řídila okamžité odpojení přepólovaného aku od zbytku obvodu a indikaci. Je otázkou, jak velký je RB, aby bylo možné vůbec nastavit proud diodou optočlenu. RB je měřicí a bude velmi malý. V tuhle chvíli mne nenapadá, jak zde přepólování ošetřit. Snad diodou do série s aku
Při nabíjení jediného článku by s indikací byl problém, napadá mne zesilovat napětí aku pomocí OZ, převádět na TTL úroveň a kontrolovat polaritu až poté.
ahoj proč se jako “úplný začiatočník” hrneš do komunikace s PC ?
a proč atmegu32 za 74kč když atmega48 stojí 27kč (bez DPH THT) ty programi se tam vejdou dva
do tý UC3906 bych se moc nehrnul stojí 120kč (bez DPH) ale má v datašítu rozepsaní napětí pro nabijení zapouzdřených PB akumulátoru
podstatu IR2125 a 7815DT sem nepochopil nestačilo by tam dát tranzistor a před mosfet zenerku na cca 18V
Baterii bych připojoval přes výkonovou shotky diodu, má malý úbytek napětí kolem 0,1V. Jsou například v PC zdrojích, zde jsou vůbec zajímavé součástky, např. 2xTL431, toroidy pro výrobu tlumivek, nějaké FETy,…
Ten budič FETu je tam asi ke “kvalitnímu” spínání FETu, aby zbytečně nehřál, záleží na spínacím kmitočtu z MCU.