Měření 90V na aku pomocí Arduina nano s Atmega 328P

Na e-kole potřebuju měřit napětí v rozsahu 90-70V. Při referenci 1,1V mi vychází odporový dělič 100k/1k

  1. Jaký se může na odporu(vybagrován z AT zdroje - průměr 1,5mm, délka 3,5mm) vyzářit výkon, aby zůstal relativně studený(neměnil se jeho odpor jinak než u spodního odporu v děliči díky rozdílné teplotě)?
    Na 100k odporu mi vychází ztráta 80mW.
    Tady uvažuju nad dalšími variantami:
  • 2x46k/1k - pak na jednom odporu bude 44mW
  • 2x100k/2,2k - pak na jednom odporu bude 20mW
  1. Bude třeba vložit čekání na ustálení napětí(než se nabije kapacita vstupu) na analog. vstupu při tak velkých odporech na vstupu?

  2. Může napětí 90V vést k proražení odporu?
    Tady mi více vyhovují ty dva odpory seriově v děliči, napětí se na nich rozdělí na polovic.

  3. Jak výpočtem kompenzovat vliv vstupní impedance(při 20M to s předřazeným odporem 200k dělá chybu kolem 1 procenta)?

  1. To je zbytečná starost.
    Vliv nestejně ohřátých odporů bude zanedbatelný.
    Dej tam dělič 220k/2k2 z půlwatových metalizovaných odporů.

  2. Určitě ne, pokud se bude číst např <10x za vteřinu.

  3. Ne.

  4. Vstupní impedance je připojená paralelně k odporu 2 kOhm.
    Takže kdyby byla 20 Mohm, tak chyba je jedna desetitisícina.

Tady neděláš laboratorní voltmetr, ale měřák baterie, u které se napětí mění se zátěží. Chyba 1% tady podle mne mnoho neznamená.

k 4.

kedze bues pouzivat realne odpory ktore maju konecnu presnost, nevies principialne povedat ktora cast chyby nameranej hodnoty je sposobena hodnotou blizkou deklarovanej (napr 22k +/-) alebo je chyba sposobena dalsimi vplyvmi, napriklad zaradenou paralelnou alebo seriovou impedanciou dalsich prvkov. (napriklad som si nevsimol, ze by Ta zatial nejako trapila vnutorna impedancia tych baterii)

Preto tak ci tak budes musiet zariadenie skalibrovat a v kalibracnych konstatnach. Bude stacit funkcia y = x * B + A, kde bude meranim znameho napatia (samozrejme viacej hodnot) potrebne zistit hodnotu konstant B a A.

Podla toho co tu pises sa mi zda, ze sa snazis dosiahnut velmi vysoku presnost az do riesenia ohrevu odporu a v dosledku toho zmeny jeho hodonty. To je capina. Ked vo vysledku kumulovene v celom rozsahu dosiahnes 0.5% budes frajer. Uz len kvoli tomu vypoctu konstant A a B, ku ktoremu bude asi najlepsie pouzit metodu najmensich stvorcov. Ta metoda zo svojej podstaty predpoklada, ze kazde meranie je zatazene chybou a koeficieny nakoniec budu take, aby tato chyba (presne stredna kvadraticka odchylka) bola pre vsetky merane body minimalna. Takze ak dosdis vypocitane koeficienty spatne do nameranych hodnot, nevyjde Ti presne to co si nameral, ale +/- trochu nieco ine. Pokial to bude v ramci pozadovanej presnosti (tu by som sa nehral na nic pod 1%), potom je to OK. Inak budes musiet pouzit nejskau inu aproximaciu. Napriklad aj tu uvedenu polynomialnu (y = x * B + A) rozsirenu o dalsie koeficienty, napriklad y = x^3 * D + x^2 * C + x * B + A. Alebo nejaku inu aproximaciu.

Nemysli si, ze ked pouzijes tabulkovu metodu, ze ziskas nieco viac na presnosti. Vzdy budu hodnoty medzi dvoma bodmi zatazene chybou.

Matematickym aparatom mozes ziskat koeficienty matematickych funkcii, ktore budu pre danu nameranu dvojicu [x(n),y(n)] prechadzat nameranou hodnotou, alebo bud minimalizovat chybu v tychto nameranych bodoch. Mozno to takto na prvy pohlad znie zlozito, ale toto su starociami overene postupy s dobrymi vysledkami a s relativne jednoduchym vypoctom. Treba trochu pogooglit a budes prekvapeny, ake je to jednoduche.

Kazdy odpor ma v katalogu napisane, ake prierazne napatie znenie. Typy vyberaj podla toho. Ak chces nieco na 230V(ef), odpor by mal vydrzat aspon 230*1.42{odmocnina z 2}*1.2{rezerva pre kolisanie siete} = 391V

Ja by som pre istotu vyberal nieco cez 500V, ale papierovo by mali stacit aj 400V odpory.

Martin:
Chci z úrovně napětí udávat stav na display o stavu zbývající energie v aku(je tu též možnost odvozovat tento údaj od spotřebované energie, nevím co bude vhodnější). Chyba 1proc. je skoro 1V při 90V. Vnitřní impedance aku(tipuju desítky mohm, aku je lipol 77V, 10Ah) je zanedbatelná vůči stovkám kiloohm vstupního děliče. Pro kalibraci jsem uvažoval pouze s koeficientem A. Konstantu B bych vůbec nebral v potaz, myslel jsem, že závislost na odporovém děliči je čistě lineární bez posunu(to by mohlo být možné právě při zajištění stejných podmínek pro celý možný teplotní i napětový rozsah měření,proto např.řeším to ohřívání odporů).

Myslím že použiju na dělič ty 2W odpory(viz rada výše) - jsou dimenzovány na 350V, což u mě nikdy nenastane, aku má jen 90V.

Zatím si jen tak, teoretizuju a hledám na všem mouchy. Samozřejmě při realizaci vyplave čím je nutno a čím není nutno se zabývat.