já to nemyslel také uraženě:) já jsem strašně rád všem za rady, které mi tady na foru dáváte, jsem tu už dlouho a vím, že pomoc je nedocenitelná. Zkusím pročíst odkazy. Typ zvonku jsem hledal, ale nenašel. Telepatie, ty jo, tak na to se nenapojim:-) 
Nedal by se třeba vyfotit, že by z toho někdo něco užitečného poznal?
Mně stejně moc nesedí (Martine?), že i kdyby byl pro snížení spotřeby použitý kondenzátor, tak tam musí být nabíjecí/vybíjecí odpor a nějaké napětí tam být musí, podobně jako v následujícím zapojení. Tak možná že ten multimetr má menší vstupní impedanci a příliš ten obvod zatížil? Ale i tak - při příliš velkých hodnotách odporu by to už bylo choulostivé na okolní rušení (např. indukce ze síťových vodičů).
Zda je tlačítko přes kondenzátor se dá vlastně poznat podle toho, zda při dlouhém držení tlačítka (delším než 1 přehrátí melodie) zvonek pořád hraje, nebo zahraje jednou ať se drží dlouho nebo krátce. Možná že jde spíš o typ s filtrací zákmitů, kde na době držení závisí - ale také jde o odpor zapojený do plusu, jen může být velká hodnota. Neumím si stále jinak představit, že by se na tlačítku nic nenaměřilo.
V obou případech by to šlo řešit buď FETem detekujícím napětí s velkou impedancí, nebo naopak optronem s oddělením tlačítka do jiného okruhu.
při držení hraje pořád dokola.
Tak to mi připadá nejlepší řešení s tím FETem, jak psal Martin dříve. Jen je otázka, kam ho můžeš připojit. K elektronice zvonku se tedy zřejmě nedostaneš? Takže paralelně k tlačítku pověsit FET, kterým budeš spínat 2 dráty od Tvé elektroniky. Tvá elektronika musí mít vlastní zdroj, galvanicky oddělený. Polaritu tlačítka budeš muset zjistit zkusmo, když nezměříš který pól je kladnější. Je tam trochu nebezpečí v tom, že parazitní vazby (např. přes zdroje) mohou ovlivňovat obvod zvonku, který by tak mohl buď nefungovat nebo naopak spínat když nemá.
V tom případě by stálo za úvahu obrácený postup - použít optočlen (dát k tlačítku), tlačítko by spínalo proud do LED a výstupní tranzistor optočlenu by ovládal obvod zvonku. Ke Tvé elektronice by vedly 2 dráty k napájení LED optočlenu. Ve Tvé elektronice bys detekoval na odporu, zda přes LED optočlenu protéká proud nebo ne.
Problem s FETom este moze byt v v tom, ze na tlacitku nebude v rozopnutom stave apatie na otvorenie toho FETu. Preto by somm odporucal spravit exeriment s tym OZ. Tam to napatie na tlacitku naozaj moze byt aj 200mV v rozopnutom stave a detekcia bude spolahlivo fungovat. Ale udajne tam ne 0,000V. Tak teda neviem neviem. Sam som zvedavy ako to nakoniec dopadne. Drzim palce.
o vikendu se dostanu k dalším experimentům, tak pak dám vědět.
Expecto oscilloscopium!
To znie ako nieco od Saxany, napriklad
Xydravoplax vebete mexambo pkexalebo notoricky zname
Dexempo multi šumkomplexale obavam sa ze to nebude ani reklama na dobry osciloskop, aj ked to tak trochu znie
tak nakonec jsem to vzal, sehnal jsem si zvonek, ktery ma druhy kontakt fungujici tak, ze kdyz se sepne prvni, sepne se ten druhy. ideální stav. Díky všem za pomoc.
Ahojte trochu sa votriem do tejto temy kedze riesim nieco podobne.
Spravil som si v panelaku pomocou atmegy El. vratnika cize ked zvoncekom zdola vytukam nejaky kod otvori mi dvere aby som nemusel stale kluce vytahovat.
Spravil som si to provizorne na univerzalny plosak vsetko ide ako ma. Ale kym si dam vyrobit plosak chcem sa spytat ako najlepsie ochranit optoclen. Optoclen je pripojeny paralelne na bzuciak (vlastne len na kable bzuciak je odpojeny).Na internete som nasiel spusta zapojeni ale nie je mi jasne ktore by bolo najlepsie pouzit.
Ja to mam zatial bez ochrany len zrazaci odpor ako je na prvom obrazku. Je nutne dat tam zenerku a transil? alebo len zenerku ci len transil?
Pri vypocte predradneho odporu s akym ubytkom napatia treba pocitat na zenerke ktora je zapojena opacne?
Vdaka
Taky používám jen optočlen (PC817) se srážecím odporem. Ale pokud je na vstupu střídavé napětí nebo nevím jakou má polaritu, tak používám např. LTV814 (K20101D). Má na vstupu 2 antiparalelně zapojené vysílací diody, tak nemusíš používat diodový můstek. Tedy pokud nepotřebuješ tu střídavinu usměrnit pro delší interval. Používám to i pro detekci nuly, např. u PWM řízení 230V. Například u analogových telefonů je to zapojeno tak, že v sérii s odporem je ještě kondenzátor, protože střídavé napětí se moduluje na trvalou stejnosměrnou složku linky. U těch Tvých dalších zapojení se zenerkou, to lze také a pro výpočet proudu: (Uvst - Uzener)/odpor = I. Samozřejmě se dá počítat i s úbytkem napětí na diodovém můstku. Záleží, jaké máš minimální a také maximální napětí na vstupu. Schválně jsem se podíval do zapojení jednoho mého časovacího spínače, který denně spíná asi 1000x. Mám tam pro 12V stejnosměrných odpor 1K a optočlen PC817 a u druhého, protože jsem to nezapojoval já, tak K20101D. Jede to už asi 6 měsíc a vše je zatím v pohodě.
PS. A kdyby něco, tak mám ty optočleny v patici. Ale nikdy jsem je nepotřeboval měnit. 
Usmernovac je tam len kvoli optoclenu. Povodne som chcel pouzit optocoupler urceny na AC input, no mam momentalne v zasobach spusta klasickych optoclenov aj usmernovacov…Tak som pouzil tie. Sice na plosaku to vychadza len tak tak ale da sa
Schema je sice teoreticky Ok, ale je tam vazna skryta vada.
Paralelne k diodam optoclenu musis dat odpor. Kludne aj 100k, ale odpor.
Ak totizto budes mat dlhsie sibezne vefenie s tymito vstupmi, cez diodovy mostik sa bude nabojat kondik. Ten sa ale nema ako vybit, okrem samovybijania. Kazdy rusivy impulz i s malou hodnotou zacne prispievat k tomuto napatiu, az toto dosiahne prah vybitia cez optoclen. To sa prejavi fantomovym “impulzom” na vystupe optoclena.
Viem o com pisem, na jednej rozsiahlej zakazke som musel problem nahodolych impulzov cez noc analyzovat a hlavne vyriesit. Tak som do rana letoval asi tak sto odporov paralelne k optooclenom. Paralelny odpor zaroven robi delic so zrazacim odporom a tak nepotrebujes zenerku, lebo pomerom si vyladis spinane napatie. Ak pouzijes ako optoclen PC814 s dvoma antiparalelnymi optodiodami, usetris mostikovy usmernovac. A tym padom je tam aj ten kondik od veci. Ak ho silou mocou potrebujes a nevies si vyfiltrovat 50/100Hz softverom (co je inak velmi jednoduche), tak si ho daj za tranzistorovu stranu optoclena. Kondik moze byt fyzicky omnoho mensi, lebo bude na nizsie napatie.
Ale Tvoj argument o vlastneni prislusnych optoclenov samozrejme beriem.
Aj ked jednoduchsie je pre snimanie striedaveho napatia dat antiparalelne k diode optoclenu dalsiu diodu (aj s tym odporom samozrejme). Nie je dovod prenasat obe polvlny striedaveho napatia.
Martin vdaka za cenne info. Pre istotu som nakreslil schemu ci si to takto myslel.
Urcite nechcem do aplikacie silou mocou pchat usmernovac. Takze rada dat antiparalenne diodu ma pre mna cenu zlata 
. Cele si to este vyskusam na kontaktom poli.
Co sa tyka osetrovania tych zakmitov momentalne mam osetrene ze tl. musi byt stlacene dlhsie ako 20mS a az potom sa berie do uvahy ze bolo stlacene. Lenze ja tam este ratam dobezne hrany a zrejme tam mi to robilo problem. Nevadi s tym sa este pohram.
Vyskusam si obe verzie s anitparalenou diodou bez filtrovania 100Hz.
druhu variantu s usmernovacom bez kondika s filtrovanim 100Hz.
A s toho poskladam tretiu variantu s antiparalenou diodou bez usmernovaca s filtrovanim 100Hz.
A este prikladam screenshot ako to vyzeralo na vystupe optoclena s usmernovacom bez kondika.
Presne takto som to myslel.
Ak robis test tlacitka napriklad 1x za 1ms, za stlacene ho povazuj ak je zopnute napriklad 4-5ms a rozopnute, ak nie je stlacene napriklad 40-100ms.
Ak tam das kondik podla Tvojej schemy, ktatke impulzy s dostatocnou intenzitou aj tak nevyfiltrujes, lebo tie Ti rychlo nabiju kondik a ten ten impulz iba predlzi.
Myslim, ze je to zbytocne, ale zbezpecnit by sa vyhodnotenie dalo tak, ze budes pocas napriklad 100ms pocitat pocet ms v ktorych bolo tlacitko zopnute. Ak bude ich pocet napriklad 20, tlacitko je zopnute.