Honza a C? Není možná! 
Kousek jsem tedy přečetl (hlavně obsah). Po zjištění, že je to opravdu celé o C, jsem se začal těšit na kapitolu o modifikátorech paměťové třídy s tím, že tam bude vysvětleno ono nepříjemné “volatile”, jehož neznalost působí spoustě (povětšinou začínajících) kolegů velké nepříjemnosti. Bohužel… moje očekávání nebylo naplněno.
Dodám to tedy (jako po několikáté na fóru) i sem, neboť tady by to mohlo mít vyšší efektivitu 
Doplnění modifikátoru “static” (str. 38 ):
Při použití modifikátoru u globální proměnné způsobí, že je proměnná “globální” jen v souboru, ve kterém je deklarována, je tedy “lokální globální”.
Volatile:
Zásadním zůsobem ovlivňuje optimalizace prováděné při překladu kódu. Jeho nepoužití v místě, kde je třeba, může způsobit nefunkčnost programu, která se velmi špatně hledá (do té doby, než se vám to stane, pak už víte, odkud vítr vane).
Mějme například kód:...
registr = a; // a není "volatile" a mění se v přerušení
delay_ms(500);
registr = a;
...
Překladač při provádění optimalizací zjistí, že se dvakrát na stejné místo zapisuje proměnná, která se mezitím nemohla změnit (neví, že v přerušení ano, protože chybí “volatile”). To je přeci zbytečné a první zápis tedy odstraní.
V případě, že očekáváte, že se promenná v přerušení změní a podruhé tam tedy zapíšete novou hodnotu, jste na omylu (“tedy můžete být ” jak říkají v jisté reklamě).
Přidáním “volatile” oznámíte překladačí, že takovou optimalizaci nesmí provést a kód bude pracovat dle očekávání. Z pohledu programátora to zároveň znamená, že taková proměnná se zcela jistě nenachází v registrech a přístup k ní bývá o nějaký ten takt pomalejší. Z toho důvodu by měl být modifikátor používán pouze na to, na co je určen.
Modifikátor “register”:
Moc se nepoužívá, ale zbytečný není. Lokální proměnné se umísťují do registrů, ale pouze do té doby, dokud je jich dostatek volných. Vzhledem k tomu, že registrů bývá malé množství (např. 16), lze při větším počtu proměnných modifikátorem upřednostnit umístění některých právě v registrech a zvýšit výkon výpočtu.
Sem tam se najde nějaký ten detail, ale jinak celkově skvělá práce a vhodná i pro nepicaře, protože princip je obdobný přes různé architektury 
. Musím pochválit i popis “chytáků” (třeba u maker).
Jako vždy je však nutná alespoň obecná základní znalost práce s mcu.
). Je dost možné, že se v ní budou nacházet chyby, proto je prosím ignorujte (je to konečná verze, opravovat ji nebudu, neboť se v programování mikroprocesorů už nějaký ten pátek nepohybuji a ani tehdy jsem nebyl žádný expert). Pokud bude mít někdo zájem v knize pokračovat, rád uvolním zdrojový text.
