Zdravím, dostal se mi do ruky display z nokie 3310, ale jsme ješte začátečník v programování a proto jsem knihovnu pro ovládání toho displaye našel na netu. Ale můj problém je v tom že bych potřeboval co největší font (tedy stačí mi pouze čísla). Ano knihovna kterou jsem našel sice má dvě různé vellikosti písem, ale i tak je to malý. Potřeboval bych aby v nejlepším případě bylo jedno číslo 48x24 (klidně i menší ale co největší je možno) a nevím jak to mám udělat. display pohání atmega8 s ext. krystalem 16 mhz.
cau, pokud mas uz font nejake velikosti tak ho nelze zvetsit upravou kodu, bud si budes muset udelat svoje nebo se spokojit s tema co sou na netu , ja pouzivam ty co sou v tomhle videu da se najit i kod s tema fontama
ono pri velikosti 48x24 se ti vejdou jen 2 vedle sebe …
Komunikace s LCD jsi programoval sám nebo jsi taky stáhnul knihovnu ? Jak píšeš, tak jsi začátečník. Stahováním knihoven z Internetu se toho moc nenaučíš a na všem strávíš mnohem víc času, než kdybys začal od nuly. Inspirace - ano; bez přemýšlení lepit dohromady knihovny stažené z Internetu - nikdy. Komunikaci s LCD jsi naprogramoval sám nebo jsi jí taky stáhnul z Internetu ? Na Internetu je mnoho knihoven na všechno možný. Zdaleka ne každá však bude naprogramovaná tak, aby splňovala přesně to, co potřebuješ a jak potřebuješ. Mnohem lepší (obzvlášť u mikrokontrolérů, ale platí to samozřejmě skoro u všeho) je, když si osaháš HW, pochopíš jak pracuje a pak zjistíš, že ono to programování vlastně jde skoro samo.
Vygeneruji si jak velký font potřebuji a pak jej vkládám do své vlastní knihovny. Ta se sestává ze dvou až čtyř dílů :
Grafické jádro - stará se o sestavení obrazu v RAMce MCU. Umí nakreslit bod, přímku, kruh, základní font (proporcionální písmo, výška 8 bodů a umí psát pouze “do řádku” - neumí posunout znak třeba o 2 body níž, nebo výš) a stará se o to, aby se obraz nekreslil mimo zobrazovanou plochu a má nastavitelný rozměr obrazu podle použitého LCD.
Extended font (ten, co si vygeneruji pomocí výše zmíněného SW) - pokud je použit, přeloží se v grafickém jádru i rutiny pro jeho vykreslení. Tento font lze umístit na jakékoliv souřadnice “obrazovky”.
Ovladač vlastního displeje - stará se o fyzické zobrazení “video RAM” na displeji.
Ovladač External RAM. Pokud “video RAM” překročí možnosti MCU, lze pomocí tohoto ovladače použít externí modul RAM (opět vlastní konstrukce) - opět se používá za pomoci podmíněného překladu grafického jádra. Používám moduly s paměťmi SRAM 32kB vyndaných ze starých PC základních desek (dají se koupit - 61256, ale mám jich ještě dost) s celkovou kapacitou 32kB nebo 64kB.
S těmto možnostmi žádná knihovna na Internetu nepočítá a lepit kód z několika různých knihoven vyžaduje mnohdy víc práce, než napsat si knihovnu svojí. Už proto, že člověk nejdřív musí pochopit, co a jak autor v knihovně zamýšlel.
Celkem bych Ti tedy doporučoval spíš, než lepit dohromady cizí kódy, tak natrénovat trochu programování vlastními silami a pak půjde všechno mnohem snáze.
Přeji hodně zdaru při učení.
S tvym nazorem nesouhlasim. Jednoduche knihovny na usnadneni prace (UART apod) ano, ale ovladani ciziho displaye, zapis na SD kartu, sifrovani SHA-256 apod je pro bastlire prilis velke sousto, aby to jako zacatecnik zvladl. Na slozitejsi veci doporucuji vyuzit knihovny ktere se vali na netu a neztracet cas psanim si vlastnich.
S těma knihovnama je to jak kdy, většinou nic moc úroveň, ale je pravda, že psát file systém nebo nějakou standardní hešovací funkce je blbost. V jednom má ale Balů pravdu - lepením cizích zdrojáků k sobě se nikdo programovat nenaučil. To může dělat ten, kdo rutinně zvládá běžné věci a nekotví na maličkostech. Na posouzení kvality kódu (jestli vůbec půjde použít a jak) je třeba určitá praxe.