Spínání 12V TTL logikou

Ahoj, potřeboval bych sepnout 12 zařízení (bzučák/alarm) 5V logikou (mcu). Jak to vyřešit efektivně? Spotřeba 12V cca do 1A. Přemýšlel jsem nad tranzistorem nebo 12V relátkem. Co si myslíte o tom nebo o tom? A máte případně někdo nějaké zapojení? Díky.

Pokud ti nevadi cvakani, dal bych relatko, ted se ty tranzistory ucim a je to des :slight_smile: Relatko je ovsem vhodne vybrat s takovou civkou, ktere mcu sepne. Tzn. pro 5V tak do 0.1W, protoze Atmega muzes sepnout tak 20mA. Ja pouzivam treba tohle gme.cz/cz/relsia05-500-p634-033.html ale to je do 0.5A. Pouzival jsem i tohle gme.cz/cz/relem4-05h-p634-030.html, ale ted jsem si prepocital civku a zjistil jsem ze bere 30mA, takze je to mimo doporuceni datasheetu
Musis samozrejme koupit jeste diodu, zapojenou paralelne k relatku v zavernem smeru, ma se to tak delat, myslim si ze je to kvuli indukcnosti nebo co.
Tranzistor je takove tissi a spolehlivejsi reseni, tedka budu prezentovat neco co jsem se tento tyden naucil, urcite me nekdo uvede na pravou miru…
Delal bych to podle tehle stranky kpsec.freeuk.com/trancirc.htm.
Chces provozovat max 1A tudiz Ic=1A
Hfe(min)=5Ic/I(uc). Z vystupu uC muzeme brat 10ma --> ze I(uc) je 0.01.
Hfe(min)=5
1/0.01=> Hfe>=500.
Dle meho uz nemuzeme pouzit klasicky tranzistor, ale musime jiz pouzit darlingtonuv par.
Vybral jsem tedy napr. tento gme.cz/cz/bc517-p210-100.html.
Potom musis jeste spocitat odpor, ktery musis dat mezi bazi tranzistoru a nozickou uC.
Rb=VchFe(min)/(5Ic) --> 5V30000/(51) = 30000 ohm.
Ten tranzistor ber opravdu s rezervou, doufam, ze az se na to nekdo podiva driv nez to zapojis a opravi mi to, nebo potvrdia ja si overim, jestli uz to konecne chapu spravne…

Edit: Uz jsem si vzpomnel s tim relatkem, pouzival jsem k sepnuti relatka optoclen, coz je vlastne zvlastni tranzistor a odpor spocitas jednoduse podle toho jake napeti chce ta dioda. V tomto pripade pri 20mA je to 1,5V --> R= (U1 -U2)/I = (5-1.2)/0.012 =320 ohm

Edit2: Jeste jedna poznamka, beznym tranzistorem nelze spinat stridavy proud, nejsem si jist, jestli ten bzucak nepotrebuje stridavych 12V. Treba je tam nejaka 555 ktera tim bzuci…

díky, tápu v tom. stačí mi i 9V ss, ten optočlen mne zaujal, bylo by to zcela galvanicky oddělené, což by bylo fajn. jen najít optočlen na 9-12v a je to:) sjuper.

koukal jsem a použil bych tedy možná relé gme.cz/cz/relem3s05t-p634-263.html, pomůže mi, rpopsím, někdo se zapojením (myšleno ideově:) ) součástek okolo? Děkuji.

pls, ještě, jakou diodu koupit k tomu relátku? dík

DragouSoul to vypocital velmi pekne a a j tranzistor vybral spravny. Odpor do bazy by som volil na prud okolo 1mA, takze 4k7. Je velmi vhodne vlozit odpor, napr.10k medzi bazu a GND. tak aj ked je MCU vo faze resetu, na tranzistore je definovane napatie.

Len k tomu vypoctu Rb, treba pocitat nie s napatim 5V, ale s max.napatim na vystupe procesora znizenym o napatie BE tranzistora. U obyc. tranzistora je to cca 0.7V u darlingtona 2x viac.
Dalej by som nepocital s H21e 30000, ale len 3000, podla “Figure 8. DC Current Gain”, aj ked -55°C tam asi nikdy nebude, clovek nikdy nevie a je to v kazdom pripade dobra rezerva

Takze R = (cca4V- 1.4V)/( (5rezerva * 1A)/ 3000) = 1560

Aj ked si myslim, ze tych 5 podla stranky od DragonSoula je tam trochu zbytocnych. Kludne by som sa uspokojil s vypocitanou hodnotou 7800R.
No a ta hodnota je podozrivo blizka hodnote 4k7 o ktorej som vyssie pisal, takze by som pouzil tu :slight_smile:

Ak chces, daj tam kludne 1k8, 2k2 alebo 3k3. To su spolu s 4k7 vsetko dobre hodnoty pre spinanie tranzistorov.

V ziadnom pripade by som nespinal relatko priamo procesorom uz len pre to, ze pri odpinani vznikaju na cievke rele zaporne napatove spicky, ktore mcu nerobia najlepsie. Nezabudni dat na cievku rele antiparalelnu diodu. Na male rele staci nieco ako 1N4148.

Rele, ktore si si vybral z GM spinaj kludne tym tranzistorom, ktory Ti doporucil DragonSoul.
Bezne optocleny su na napatie okolo 30-70V. Ale ich prud je velmi maly. Teda ak ma optoclen (bez darligtonu) prenos 80-160% (PC817), musis ratat s 80% minus aspon 50% rezerva. Optocleny su svine a starnu, preto ta rezerva 50%.

Takze ak je prenos optoclena s rezervou 40% a chces priamo spinat 40mA, mal by si do diody prazit cca 100mA, ak to tato vobec znesie.
Takze ten optoclen by zas len mal spinat nejaky tranzistor, napriklad ten BC517.

Nech je prud cez optoclen (5V-1V[napatie na optodiode])/3k3 = 1.2mA

Nech je v najhorsom prenos optoclena 40%. Potom na vystupe optoclena nepotecie vacsi prus ako 480uA. Ak ma tranzistor h21E minimalne 250 (napr BC337-40 pri Ic= 100mA -> Ib = 400uA), bude schopny zopnut prud 120mA. To na relatko s cievkou na 5V odporom cievky 125ohm bude v celku stacit. Vsetky hodnoty su ratane s akou takou rezervou.

Určitě nevybírejte součástky tak, aby pracovaly na svých mezních parametrech. Pak stačí v zařízení nějaký nečekaný přechodný jev a máte po hračce obzvlášť dnes v době čínských kopií všeho (bohužel součástek nevyjímaje). V zesilovači se symetrickým napájením 70Vmax mi 150V tranzistory vydržely 1 půlvlnu. Radši dimenzujte součástky na 2-3 násobek požadovaných parametrů. Cena nebývá o mnoho vyšší narozdíl od spolehlivosti.

V případě spínání tranzistorem bych tedy určitě zvolil silnější typ (např. DB679A, TIP121).
Na odkazu od dragona najdeš přímo zapojení s relátkem. To zapojení je správné (ještě by tam mohl být odpor mezi B a E (hodnota v desítkách kOhm). Pokud Budeš spínat relátkem induktivní zátěž (což bzučák bude), dej ochrannou diodu(nebo RC článek) i na kontakty relé. Zvýšíš mu životnost omezením opalování kontaktů.

Ve tvém případě by vašk neměl bejt problém ani jen při spínání tranzistorem. Místo relé ve stejném schématu dáš jen svoji zátěž :slight_smile: (ochranná dioda zůstane).

edit: zase pozdě :smiley:. Ale ten BC517 bych na přímý spínání nepoužil.
Co se týká zesílení, tak ta “5” u výpočtů je tam právě jako rezerva v zeílení z katalogu, i ta mi však nepřijde dostatečná. Pro práci v saturaci je opravdu třeba pracovat s datasheetem tranzistoru (to jsme ostatně s dragonem řešili už jinde https://forum.mcontrollers.com/t/vse-o-tranzistorech-pro-zacatecniky/1845/1).

ahoj, díky všem, takže spínat přímo např. DB679A a diodu 1N4148, to vypadá jednoduše:)

Muzes tedy provest ten vypocet pro TIP121. U datasheetu chybi V/A charakteristiky, takze se moc toho odecist neda. Docela by me zajimalo jak se to dela v tomto pripade z tech tabulek… Hlavne jsem jeste neprisel na to, kdy se pohybujeme v saturaci a kdy mimo saturaci.
To martin. V tom textu je jasne napsano, ze se bere U(IC) coz je napeti na uC, coz je 5V. Maji to tedy v textu spatne? A taky rozdil 30k a 4k8 uz je docela velky… Takze jsem to stale nepochopil.

V textu napětí na přechodu BE zanedbávají. To lze v případech, kdy je napájení dostupné na výstupu spínajícího švába výrazně vyšší než ono napětí přechodu. 5V logika už je taková hranice a radši bych pro jednoduchost 1V odečetl než to pak nemít dostatečně otevřené, níže už to ale opravdu tanedbat nelze.
Vezmi si příklad, kdy máš napájení 3V3 a budeš chtít z CMOS svába táhnout proud. Při tomto nižším napětí už je schopen dodat menší proud a má vyšší ztrátu, tedy na na výstupu máš třeba 2.8V. Tady už je napětí Vbe významná část ovlivňující výpočet. Naopak u CMOS napájeného 15V je to bezvýznamné.

Ten rozdíl mezi martinovým a tvým výpočtem je právě v uvažovaném zesílení, které je při saturaci nižší. 30k je analogové zesílení mimo saturaci.
Saturaci uvažješ vždy, když něco spínáš (ve spojení s jednočipy je to prakticky vždy tento případ). Zesílení mimo saturaci tě zajímá v analogovém režimu, např. u zesilovače, jednoduchého proudového zdroje a podobně.
Téměř vždy však platí, že je třeba počítat s nejhorší variantou pro dané zapojení možnou. U spínání je nejhorší varianta malé zesílení.
Výpočet pro TIPa ještě dopíšu.

Edit:
Mám datasheet od MOSPEC a tam graf zesílení je. Ale ikdyby ne, použijem parametry z tabulek. Ty uvádějí minimální zesílení 1000 pro proud Ic = 0.5 i 3A (pro Vce=3V => mimo saturaci). Náš požadovaný proud Ic je mezi těmito mezemi, můžeme ono zeslení bez obav použít.
Jak jsem vysvětloval ve tvém tématu o tranzistorech, pro saturaci je vhodné považovat maximálně 1/2, ale spíš 1/4 minimálního zesílení z datasheetu(udávaného mimo saturaci), zde 1000. Do výpočtu tedy použijeme hfe=250.
Máme požadovaný prou Ic = 1A => Ib = Ic/hfe = 1/250 = 4mA.
Napětí Vbe je u darlingtonu nutné uvažovat jako 2 diody v sérii, automaticky dosazuješ 1.5V (u silných i o nějakou desetinu více, graf bývá v DS). Napájení IO je 5V, z jeho datasheetu se dozvíš, že výrobce zaručuje zhruba 4.5V.
Napětí na bázovém odporu je tedy 4.5-1.5 = 3V. Požadovaný proud Ib = 4mA. R = 3/0.004 = 750 Ohm a menší.

U BD679A , který si vybral radek je hfe = 750 => pro výpočet 190.
3/(1/190) = 570 Ohm a menší.

Nojoo. Tak ted uz je to jasny…

caute, jak je to myšleno - jak přesně by měla být ta dioda zapojena? thx

Verze s rele obrazek 1.
Samozrejme pouzit v tomto pripade TIP121 je zbytecne plytvani. Rele co jsi vybral nemuzes pouzit, protoze ta civka je na 24V a ty mas jenom 5 nebo 12. Vyber treba toto:
gme.cz/cz/relem4-05h-p634-030.html. Civka sebere 30 mA, tudiz ti staci nejaky maly tranzistor 0.1A a potom uz jenom spocitat odpovidajici Rb.
Teda tak bych to udelal ja.

Edit: Verze bez rele obrazek 2.
schema_4.jpg
schema_3.jpg

Dekuji. Jinak proc by neslo pouzit? to rele je na 5v nebo co nechapu?:slight_smile:

Ahoj
S rele beru zpet, kouknul jsem se na obrazek a tam je 24DC. Takze samozrejme to rele muzes pouzit. Akorat na GME maji divne oznaceni, ja z toho nevyctu, ktera verze z tech 3 co jsou v tabulce to je a kolik civkou tece mA pri 5V. Pro nejhorsi pripad tam je 100 mA, coz znamena ze by to chtelo jiny tranzistor nez ten na 100 mA, treba nejaky na 1A.

Edit: Tak jeste jednou z5, dle popisu GME ma rele 125 ohm 5V coz vychazi nejakych 40 mA spotreba.

jeste doplnim / tu ochrannou diodu chapu, ne tu dlasi na kontakty - nebo jde o totez? no ja lama, prosim o schovivavost, snazim se to vse pochopit. dik.

Tak pocitam ze verze s ochrannou diodu jako dle obrazku 1.
S RC clankem nevim.

Jeste jsem tam do te puvodni diskuze pridal zapojeni pouze s tranzistorem.
schema_3.jpg

diik. kdyz dam pro jistotu rb vetsi, tak se stane jen to, ze bzucak pripadne nebude bzucet ci mene hlasite, je to tak?

Pokud tam das Rb velky pro pripad s rele, tak se rele nesepne a bzucak nebude bzucet vubec.

Pokud tam das RB velke pro pripad bez rele, tak nevim, protoze neznam vlastnosti toho bzucaku a jak reaguje na to, kdyz tam tece mene mA nez ma… Hezky si to spocitej podle prikladu od pityy-ho, je to jednoduche

Lama jsem já, tu ochranu kontaktů relé jsem napsal správně jen na půl. RC článek by byl na kontaktech dobře (ono by bylo jedno jesli na kontaktech nebo paralelně se zátěží), ale dioda by musela bejt antiparalelně se zátěží, tedy s bzučákem (stejně jako se dává k cívce relé.

Pokud dáš odpor do báze větší než má být, může se stát, že tranzistor se úplně neotevře => nebude v saturaci a díky velkému ztrátovému výkonu ho tepelně usmažíš.

Dragon: odpor 10k až mezi rb a bázi.