Zdravím Vás.
Chtěl bych se zeptat, má zde prosím někdo zkušenosti s přetěžováním uhlíkových potenciometrů? Rád bych pro jednu konstrukci použil klasické kovové uhlíkové potenciometry, které mají dle katalogu GM Electronic maximální ztrátový výkon 0,125W. Problém je, že to je pro mou konstrukci málo.
Vyrábějí se různé délky osy, a proto nebudu muset krátit - řezat osu
Na osu je možné osadit lepší hmatník (má drážkovanou osu)
Na potenciometrech se může objevit až 0,75W. Na druhou stranu budou potenciometry připevněny na plechu přístrojové skříně a jejich osa bude procházet tepelně odolným plastem. Plech přístrojové skříně je poměrně rozsáhlý a nebude ničím jiným zahřívaný krom zmíněných potenciometrů. Jinými slovy bude plech fungovat jako velmi účinné chlazení. Myslíte si, že je možné potenciometry za těchto okolností dlouhodobě přetěžovat (až 0,75 W)?
Ja by som to nerobil… Ale ked velmi chces kup jeden kus…urob prudovy zdroj …rozober potenciometer …zapoj to a skusaj bud dotykom alebo meraj teplotu na bezci pripadne odporovej drahe.
Neda a s a to nejako urobit aby nemusel byt ten potak pretazovany ?
Dá, ale to už by bylo jednodušší a možná i levnější koupit drátové na 5W.
Právě jsem učinil velice zajímavý objev. V GES electronic prodávají ty samé potenciometry pod označením PC1621N XXXX (23,5 mm osa) a PC1621NB XXXX (8,5 mm osa) a dle údajů jsou na 0,5W. Vždy jsem si říkal, proč kovové potenciometry mají v GM uvedeno jen 0,125W, protože z laického pohledu by kovové měli mít mnohem více než plastové. Teď je otázka, zda potenciometry v GES jsou opravdu na 0,5W nebo mají chybu v katalogu a zda potenciometry v GM jsou opravdu jen na 0,125W nebo mají chybu v katalogu…
…ked budem mat cas tak zbehnem pozriet ale viem ze jeden typ potaku ma az 5-6 zberacich kontaktov a tak by to mohol vydrzat…otazkou je odporova vrstava.
Jestli je to v kovu nebo v platu je jedno. Kovové zapouzdření je lepší z hlediska stínění, na odvod tepla to není. Uhlíková dráha je nanesena na tvrzeném papíru nebo pertinaxu jehož tepelný odpor je vysoký. Přetěžováním se uhlíková vrstva poškozuje a běžec ji postupně vydírá až nakonec poťák začne “chrastit”.
Nedoporučuji přetěžovat. Velmi se tím zkrátí životnost.
Velice ti děkuji Techniku za vysvětlení.
Myslíš si, že potenciometry z GES mají opravdu 0,5W? Připadá mi to podivné, když stejně vypadající potenciometry z GM mají jen 0,125W. Těch 0,5W by totiž nakonec možná stačilo.
Možná tu teď budu vypadat jako idiot, ale potenciometry mají více než jeden kontakt, který jezdí po odporové dráze (myslím, že se mu říká jezdec)?
Stavím se synem model a jeden z požadavků je, aby to bylo levné a elektronická část byla jednoduchá. Pokud by např. MOSFET v TO-220 pouzdru byl nějak jednoduše připojen k potenciometru, tak by to mělo být naprosto korektní. Těmi potenciometry chci regulovat rychlost otáčení mrňavých motorků. Nejde o žádnou vědu, problém je pouze s tím, že pokud se příliš sníží rychlost motorku a na potenciometru je příliš vysoké napětí (jednotky voltu), tak už na něm holt je i slušný výkon, což už jsem testoval a potenciometr se slušně zahřívá. To zapojení MOSFETu pohledám na internetu a uvidím. Každopádně to zní dobře. Děkuji Martine.
Jak málo obvykle stačí… Kdybys napsal rovnou, na co to je, tak už jsme tě dávno odexpedovali na tranzistor (ani nemusí být mosfet - potřebuje pro řízení vyšší napětí na G než bipolární) za 10,- a bylo vyřešeno.
Je to tak , děkuji. Popřemýšlel jsem nad tím zapojením potenciometru a rezistoru a jelikož se jedná o něco jiného než je zaměření tohoto vlákna, tak jsem pro to založil téma výkonový proměnný odpor.
Napadla mě ještě jedna šílenost - koupit 0,5W stereo potenciometr z GES a zkratovat jednotlivé piny jednotlivých potneciometru. Z mého laického pohledu tak za velmi přijatelnou cenu vytvořím 1W potenciometr s poloviční hodnotou odporu.
, děkuji. Popřemýšlel jsem nad tím zapojením potenciometru a rezistoru a jelikož se jedná o něco jiného než je zaměření tohoto vlákna, tak jsem pro to založil téma