2,1 mm jsou jednoznačně vidět častěji, 2,5 mm konektor existuje, ne kvůli vyšší proudové zatížitelnosti, ale právě proto, abys do něj nemohl zapojit 2,1 mm. Znamená to, že pokud máš např. na výstupu zdířky s 5 V a 12 V, tak vyšší napětí připojíš na 2,5 mm zdířku, díky čemuž se nemůže stát, že bys zařízení na 5 V připojil na 12 V (naopak to samozřejmě jde, ale to už obvykle není problém). Je to stejný princip, jako když nemůžeš natankovat naftu do zážehového motoru. Z některých zdířek 2,1 mm lze “udělat” 2,5 mm. Pokud mají dělený prostřední kolík, tak je možné pomocí tenkého šroubováku zvětšit jeho průměr. Není to sice vhodné, ale na krátkou dobu si je možné takto pomoci.
Před lety jsem si postavil rozvaděč malého napětí pro stůl s počítači v laboratoři. Chtěl jsem si zjednodušit napájení všech krabiček (modem, router, switch, data switch, atd.) a zařízení (nabíječka myši, nabíječka mobilu, programátory, vývojové desky, atd.), které jsou u počítače. Naprostá většina zařízení je tak napájena pouze pomocí dvou průmyslových spínaných zdrojů 5 a 12 V a nepotřebuje mít vlastní adaptér v zásuvce. Tehdy jsem také přemýšlel, zda použít konektor 2,1 mm, 2,5 mm nebo oba dva. Nakonec jsem kvůli jednoduchosti použil pouze 2,1 mm. Samozřejmě se nesmí při zapojování splést zdířka.
Když nad tím přemýšlím, tak mě napadá, že ani jeden z těchto napájecích konektorů není nejčastější. Nejrozšířenější je dost možná konektor z nabíječek Nokia o rozměrech 3,5 x 1,1 mm. Vzpomínám si, že jsem jednou chtěl v GM koupit samici tohoto konektoru a měl jsem smůlu. Samce bylo možné koupit, ale samici neměli v nabídce.