RX868FSK1/TX868FSK1 - funkce a spolehlivost spojení

Ještě bych se rád ujistil, že spráně rozumím vlivu stejnosměrné složky na výstupní signál. Kde vlastně ss složka vzniká - ve vysílači nebo až v přijímači? Předpokládám, že až v přijímači - laicky řečeno to vidím tak, že přenos většího počtu “jedniček” jakoby táhne výstupní signál směrem do kladných hodnot a naopak přebytek “nul” zase více k zemi? Jaký druh zkreslení signálu potom vzniká?
Vl.

Problem jednosmernej zlozky sa tyka len tych najlacnejsich modemov, ktore nemaju komunikaciu zabezpecenu vlastnymi rieseniami a je na strane prijimaca.

Zajímalo by ně taky na jakou vzdálenost a v jakých podmínkách jste to zkoušel - mám zkušenost, že když je signál přenášen přes zdi, popř. strop tak “nedrží” čas - na přijímači jsou pulsy delší, nebo kratší než při vysílání , takže při čtení posledních 1-2 bitů se nacházím uplně jinde.
Musel jsem tedy posílaný byte ještě ošetřit způsobem, který popisoval Martin -modulace za použití dvou rozdílných frekvencí. Jenom poměr jsem použil 1/3.

Zkoušel jsem to prozatím jen v prostoru jedné místnosti, na vzdálenost cca 5 metrů. Jak jsem již psal, chystám se to důkladněji vyzkoušet teď o prázdninách. Až budu mít nějaký výsledek, ozvu se.

Vl.

Tak jsem se posunul opět o malý kousek dále: zkoušel jsem přenést data mezi dvěmi budovami, na vzdálenost cca 10 metrů. Není to žádná sláva. Přes dvě zdi ani náhodou. Přes jednu zeď to jakž takž jde, ale je to tak na pokraji použitelnosti, často se objevují výpadky signálu. Vcelku spolehlivě to jde pouze tehdy, umístím-li vysílač za okno v jedné budově a rovněž za okno v druhé budově - tedy v podstatě přímá viditelnost, v cestě jsou pouze dvě okenní tabule.
Vysílač i přijímač jsem měl nabastlen na kontaktním poli, antény prutové (drát 0,6mm o délce 90mm). Možná by šlo antény trošku doladit a získat tak trošku výkonu a citlivosti navíc, ale do toho se mi popravdě řečeno příliš nechce.
Při přiblížení ruky k anténě se příjem samozřejmě okamžitě rapidně zhorší, ale to je zřejmě dáno typem antény.
Vl.

To je tak. Za malo penazi, zvycajne malo muziky (a casto aj za vela penazi)
pouzivam modemy v cene 1000,-Sk (len samotna dosticka s pinmi) na 868MHz - 25mW. Dve-tri steny nie su problem a ani 50-150m.
Potom su modemy (tiez len male dosticky) v cene okolo 3000,-Sk s vykonom 500mW. Dosah do 1.5km. Tie rozpravky co pisu vyrobcovia o dosahu treba zhruba vydelit 2 az 4x. A predajca vam nakoniec povie. Dosah 300m? No jasne so smerovou 12 prvovou Yagiho antenou sa to vraj niekomu niekde podarilo :slight_smile:

Ale vazne. Ten dosah by zodpovedal. Predpokladam, ze antenu mate bez protivahy. Tym stracate na dosahu tak 2-3x. Ak antena nie je naladena dost presne, stracate dalsich 2-3x. A to sa za ako tak uspokovive PSV povazuje 2:1, to zhruba znamena, ze az polovica vykonu sa vracia naspat kvoli odrazom na vedeni. Ak anteny nie su v rovnakej vyske - v zavislosti od vyzarovacej charakteristiky, zase len stracate. Boli by ste prekvapeny, aky je rozdiel ak mate jednu antenu na 1 poschodi a druhou (jasne ze aj s prijimacom) chodite po okoli. Oproti tomu ak su anteny nasmerovane spravne podla svojich vyzarovacich diagramov dalsich 2-4x. Nemyslite si, ze ak pouzijete kvalitnu antenu a date k nej ruku (na spravnom mieste), ze to s dosahom nic neurobi. Samozrejme ze ano.
Vsetky kovove predmety v malej vzdialenosti znizuju dosah - velmi. Napriklad kovovy ram v plastovom okne. Staci vystrcit antenu von za okno a dosah moze rapidne stupnut (mam odskusane).

V prvom rade by som spravil protivahu - ak pouzivate prutovu antenu.
Ako protivaha staci kus plechu - pripadne iba 4 pruty rovnomerne rozlozene - pripojeny v mieste ukoncenia koaxialu na tienenie. Antena - stred koaxialu samozrejme musi byt od plechu - protivahy izolovana. Antena je umiestnena kolmo vzhladom na protivahu. Ako material anteny mozete pouzit kludne medeny elektroinstalacny drot. Na protivahu kus plosneho spoja s medou, alebo pozinkovany plech.

V druhom rade by som naladil antenu - postupnym odcvikavanim. V prijimacej strane by som meral silu prijmu. Pri maxime treba prestat s cvakanim :slight_smile:

Uz tieto dve veci vam dokazu dosah podstatne zvacsit.

A este na zaver, dosah je umerny stvorcu vykonu. To znamena, ze pre dvojnasobny dosah treba pouzit stvornasobny vykon.

A este, znizenim prenosovej rychlosti zvysite o nieco dosah.

Díky, Martine. Jen mi není jasná ta protiváha (přiznám se, že do vf techniky jsem nikdy nedělal a teď jsem byl k tomu v podstatě donucen tím, že potřebuji přenášet data :slight_smile:. Já totiž nemám anténu připojenou koaxiálem, protože ten proutek mám zapíchnutý přímo v kontaktním poli, těsně vedle výstupního pinu vysílače. Samozřejmě v konečné fázi to bude na nějakém plošném spoji, ale i tak předpokládám, že anténa bude připájena těsně u vysílače. Jak potom vyrobit protiváhu? Můžete mi to trošku podrobněji popsat, prosím?
Děkuji za ochotu. Vlasťa.

Velmi tazko Ti to tu viem takto popisat, aj ked je to velmi jednoducha vec. :slight_smile:
Skor Ti skusim najst nejake odkazy. Velkost anteny si uprav podla Tvojej vysielacej frekvencie. Odkazy Ta skor maju trochu zorientovat v problematike. Nejedna sa vyslovene o riesenie Tvojho problemu.

pira.cz/agp.htm
volny.cz/cb16/ant.htm
cq.sk/modules.php?name=News& … e&sid=1178
flightsim.cz/forum_prispevek … =0&style=2
cq.sk/modules.php?name=News& … le&sid=128

dalsie tak ako tiet na googli

velkost prepojovacieho kablika staci par centimetrov. Skratka tak, aby si mohol mat v pohode uchytenu antenku a zvlast elektroniku.
Pre male vzdialenosti Ti bude stacit i maly prutik, vsetko zavisi od pouzitia. Ak potrebujes komunikovat v ramci miestnosti, moc by som to neprehanal.
Ak sa jedna o velkost anteny, potom cim vyssie frekvencne pasmo zvolis, tym mensia bude antena. Ak ide o nejaky maly “extrem”, doporucujem modemy Xbee 100mW (mozno Ti budu stacit i s vykonom 1mW, stale sinepisal na aku vzdialenost potrebujes prenasat data) so zabudovanou malou drotovou antenkou.
Ako protivahu je mozne napriklad s uspechom pouzit i strechu auta.

OK, díky, podívám se na to. Jen na doplnění: potřebuji přenášet data na vzdálenost cca 15m přes dvě obyčejné cihlové zdi (žádný železobetonové panely) .
Vl.

Jenom poznámku k anténě - laděná anténa pro moduly, které tu probíráme se dá koupit tam co ty moduly- tedy u FLAJZARA.

Zdravím,
rád bych oživil toto téma.
U Flajzara jsem koupil tyto moduly:
flajzar.cz/vf-moduly-868mhz/ … aturni.htm
flajzar.cz/vf-moduly-868mhz/ … hz-fsk.htm

Na vysíláč přivádím dva signály ENABLE a DATA, enable nastavím na 1, chvilku počkám a odešlu data. Na příjímači se ale data neobjeví.
Na výstupu příjímače je neidentifikovatelný sled signálu. Viz obrázek v příloze.

Nemáte někdo radu?

Zkus úplně nakrátko uzemnit anténu přijímače a uvidíš, co leze na výstupu. Je také otázkou, jak mají tyto moduly (přijímací) vyřešenu selektivitu na daném kmitočtu. To co tam máš vidět za rušení, může být šum nebo třeba nějaká telemetrie. I když většina meteostanic používá 343MHz teplotní čidla. Kdysi jsem bojoval s přijímačem od pohonu brány na obou kmitočtech (343 a 868MHz). Malý dosah ovladače ze dne na den. Bylo to rušením z nedaleké GSM BTSky. Sice vysílala na vyšším kmitočtu, ale hltilo to vstup toho přijímače. Pomohla mi pásmová propust na kmitočet 868MHz ( ivo-pt.cz/antenni-propust-pf04-x-i2819.htm ). Dokonce jsem to s nimi i konzultoval a v záloze jsem měl připraven i 16db zesilovač. Ten nakonec nebyl potřeba. To pásmo GSM je docela blízko. Možná tam něco náhodně proleze na vstup.

Tak jsem anténu uzemnil, ale furt z výstupu něco leze, asi to zkusím reklamovat.

Při neaktivním vysílači z výstupu přijímače pořád něco poleze. Výstup se na pár ms uklidní v okamžiku, kdy aktivuješ vysílač. Používám vysílače a přijímače HM-R868 a HM-T868 od HOPE MICROELECTRONICS z TME. Tam se vysílač automaticky aktivuje změnou logické hodnoty na vstupu. Poté přenáší data na přijímač. Pokud se 70ms neobjeví změna log. úrovně na datovém vstupu, tak se vysílač deaktivuje (to je vlastnost vysílacího modulu). Z přijímače lezou nějaký “data” trvale a Ty musíš odfiltrovat ty svoje. Osobně používám na přenos dat UART - a to tak, že posílám sekvenci 0xAA s mezerou o něco větší, než 1 byte pro sesynchronizování přijímače. Po sekvenci bytů 0xAA odešlu přesný počet bytů 0x55 (jako klíč k odlišení synchronizační sekvence a dat) a po něm již následují vlastní data. Sekvence 0x55 a data už nepotřebují mezeru mezi byty, protože přijímač je s vysílačem sesynchronizovaný. Pokud bys nepoužíval krystal (bezpodmínečná nutnost použití krystalu při použití UARTu je jenom mýtus), je dobré nechat mezi jednotlivými byty také nějakou mezeru. Většinou stačí na přijímači nastavit 1 stop bit a na vysílači 2 stop bity. Tím na přijímací straně dosahneš de-facto 1 bit mezeru mezi byty kvůli udržení synchronizace.

Tak jsem zkusil vysílat UART bez zpoždění mezi jednotlivými relacemi a funguje to :slight_smile:

Zdravim
otviram toto tema protoze chci pouzit tyto moduly v aplikaci a mam par dotazu…
jakym zpusobem resite prijem a rozpoznani dat ? kdyz teda z toho porad “neco” leze tak je asi blbost pri pouziti uartu to hodit do preruseni asi co ?

Jak jsem psal výše, dělal jsem zařízení s moduly HOPE MICROELECTRONICS. Příjem řeším pomocí UARTu a přerušení. Když se nevysílá, tak to chytá samozřejmě blbosti, ale jakmile se zapne vysílač, je na lince klid. Takže zapnu vysílač a odešlu preamble 20x 0xAA, 10x 0x55. Mezi jednotlivými byty je “klid” na dobu jednoho a půl bytu kvůli synchronizaci přijímače. Na straně přijímače počítám 0xAA. Pokud jich napočítám alespoň 10 bez přerušení, očekávám 0x55. Jakmile přijde přesně 10x 0x55, vím, že následují data a jsou odfiltrovány nesmysly, které to chytá, když se nevysílá. Vysílač je nastaven na 8N2, přijímač na 8N1. Tím se automaticky zajišťuje synchronizace vysílače a přijímače při dlouhých paketech (nepoužívám krystaly). Data jsou pak zabezpečena tím, že posílám byte a za nim hned jeho negaci (jenom u dat, nikoliv u preamble). U přijímače zkontroluji, jestli souhlasí data a negace a pokud ne, zastavím příjem a čekám na další preamble.

Takže přerušení bych nezavrhoval. Stejně musíš to, co leze z přijímače nějak trvale zpracovávat (zahazovat/analyzovat/přijímat) a pomocí přerušení je to asi nejelegantnější. Ber to tak, že trvale přijímáš data a z nich vybíráš pouze ty, které potřebuješ.

noo, mam mensi problem s RX868FSK1,
primac(TX868FSK1): data prijmam pres preruseni a hned je posilam do PC,(baud=2400,parity=N,xmit=PIN_C6,rcv=PIN_C7,bits=8,ERRORS,STOP=2)
vysilac (RX868FSK1):nastavim enable na log 1, pockam 1ms, odesilam 20x 0xaa + 10x 0x55 + data 8bit + data negovane ,enable do log 0,2x po sobe,to cely v sekundovych intervalech (baud=2400,xmit=PIN_c6,rcv=PIN_c7,ERRORS,UART1,STOP=1)

a na strane primace mezi tim bordelem nic neleze, nic co by pripominalo nakej naznak vysilanych dat, pak sem prisel cirou nahodou kdyz ten modul chytnu jemne mezi prsty ze strany zacne to posilat , pokud ho pustim zase to nejde,
pak sem skousel nechat enable v log 1 a vysilat, nic , jen bordel, opet pri uchopeni modulu to zacalo sypat data v sec. intervalech a vysila to i kdyz ho pustim az do vypnuti napajeni

takle se chovaj dva vysilaci moduly,odskouseno s 2ma ruznimi PICy pri napajeni 5V, 3,3V , 3V z baterek,zadna zmena
vubec nechapu cim to je, nejake napady ?

[code]while(true)
{
output_high(LED);
delay_us(500);
output_high(ENABLE);
delay_ms(1);
for(l=0;l<2;l++)
{
for(i=0;i<20;i++)
{putc(0xaa); delay_us(10);}
for(i=0;i<10;i++)
putc(0x55);
putc(j);
k=~j;
putc(k);
}
delay_us(50);
//output_low(ENABLE);
delay_us(500);
output_low(LED);

delay_ms(1000);
j++;

}[/code]

To vypadá, jakoby moduly měly problémy s rozběhem oscilátoru …

I jemný dotik na ten oscilátor a jde to. Je blízko na straně takže je možný že když to chytnu tak to má vliv na ten oscilátor ? Šlo by tomu nějak pomoct ? Přidat kondik/odpor