Střelacký TIMER

Každý typ displeje má svoje výhody a nevýhody. U znakových displejů s řadičem HD44780 nebo kompatibilním je jejich výhodou jednoduchost ovládání, nenáročnost na paměť, nevýhodou je, že není úplně jednoduché použití nějaké větší grafiky nebo české diakritiky. Máš k dispozici 8 uživatelsky definovatelných znaků a to je vše.

Naproti tomu použití grafického displeje je sice o něco složitější, nicméně ani v tomto v případě není použití takového displeje o moc náročnější (obzvlášť pokud nepotřebuješ kreslit obecně vektorovou - nebitmapovou grafiku). Jednou z variant je cyklické přenášení obrazové paměti (u 128x64 je to 1kB RAM) do LCD. Vše ostatní se řeší v rámci RAM procesoru. V programové paměti je potřeba mít i znakovou sadu - v tomto případě není problém ani s kompletní českou diakritikou. V případě použití grafického displeje pouze na zobrazování textů (případně na zobrazení bitmapové grafiky) není nutné ani mít v RAM obrazovou paměť. Ta je šikovná až v okamžiku, kdy potřebuješ s obrazem nějaký způsobem pracovat. Já osobně raději pracuji s obrazovou pamětí v RAM, protože změna řadiče displeje pak vlastně spočívá jenom ve změně rutiny, která přenáší RAM do displeje. Osobně jsem si oblíbil OLED displeje 128x64, které jsou k dispozici ve verzi SPI i I2C v bílé, modré a modro/žluté, případně OLED displeje 128x32 - modré nebo bílé, pouze I2C. U nich je velkou výhodou (proti displejům s řadičem KS0108) to, že se dá jedním příkazem displej zrcadlit ve svislé i ve vodorovné ose a přepínat normální/inverzní zobrazení. Jsou ale malinké. Obraz je 22,4x11mm (128x64) nebo 22,4x5,5mm (128x32). Což může být výhoda i nevýhoda - podle toho, kde ho zamýšlíš použít. Naprostou výhodou je pak u nich jejich minimální spotřeba.