Díky za odpověď. Printf z knihovny právěže použít nechci a nedokázal jsem překladači vysvětlit jak zadefinovat ten vstup. Tohle vypadá dobře. JAk budu mít večer čas, tak to vyzkouším.
fprint ostane stáť na tom, kým sa celý reťazec neodvysiela a dovtedy mcu nerobí nič iné?
Neviem, nepoužívam. Mám spravené funkcie cez prerušenie.
No ak áno, potom je to rovnaká zhovadilosť ako delay a čím skôr od toho preč. Ak si funkcia fprint kompletne ošetrí prerušenie od UART-u (o čom v celku pochybujem), tak potom klobúk dole.
Prečo sa na to pýtam. Ak potrebujem odvysielať 60 znakov rchlosťou 9600Bd, 8N1, tak sa pod 62,5ms nemám ako dostať. Ale ak procesor má 62,5ms má stáť na mieste, tak to je v celku prúser. A zdanie, že funkcia fprint (sprint) niečo za mňa geniálne vyrieši hraničí so sľubmi nemenovaných politikov, ako robia pre ľudí
Jo a Martine, to stou poznámkou o tom, že si funkce printf sama kompletně ošetří všechno kolem výstupního kanálu, v tomto případě USART, nemůžeš snad ani myslet vážně. To seš C-čkař? Jedná se přece o nadřazenou funkci, kterou výstupní kanál vůbec nezajímá. FATFS taky neví nic o SD kartě.
Martin: Mě to přijde maximálně užitečné, jinak bych se neptal. Potřebuji napsat vlastní funkci, která bude podle mě poměrně jednoduchým způsobem příjímat debug zprávy a posílat UARTem do světa.
Silně pochybuju o tom, že vestavěný Sprintf používá IRQ a DMA a nemám čas to zkoumat.
Hlavně jsem zásadně proti používání cizích knihoven a funkcí, prostě si do svojí aplikace nepustím cizí kód, kdy nevím kdy a co to v průběhu činnosti dělá, jestli to či ono.
8B nepoužívámm, to je v dnešní době akorát pro děcka, ptal jsem se na XC30 (Což je pro dsPIC a PIC24 )
Ak na tom XC30 používaš nejaký operačný systém, potom to určite zmysel má.
Alebo ak vieš, že debugovacie správy budú tak malé, aby Ti zaskenutie sa mcu na tom, kým sa celá správa odvysiela nebude vadiť, tak je to tiež OK.
Len si treba byť vedomý, že čakanie mcu na dokončenie odvysielania môže v časovo kritických situáciách viesť k falošným výsledkom.
Pod časovo kritickou situáciou si netreba hneď predstavovať riadenie raketoplánu. Stačí programovať staničku na počítanie impulzov z elektromerov, kde impulz trvá 20ms a viac. Tak si spravím rutinu, ktorá testuje fyzický vstup napríklad každých 5ms.
No ak sa mcu rozhodne začať niečo vysielať, a správa bude trvať 45ms, potom sa môže kľudne stať, že budem mať hlavu v smútku, že mi nesedí počet prijatých impulzov s číselníkom elektromera. Ak tieto všetky súvislosti dopredu domyslím a viem s tým žiť, tak je všetko OK a presmerovanie fprint môže byť silnou pomôckou.
Držím palce
Martin
P.S. Inak som rád, že podľa Tvojej definície stále patrím medzi decká (duchom mladým) a ešte sa tým dá celkom slušne uživiť
Martin: Hlavní programová smyčka má periodu 100 us. Řídím tím spínaný zdroje. Nemám právěže vůbec čas na kraviny. Neexistuje možnost, že by se mi zasekl cpu na 1 ms, kvůli nějaké kravině. Jak jsem psal, používám na vše IRQ a DMA.
200B odvysílám do stovky cpu us při 115200 Baud
Proto si nemůžu dovolit se zabývat a zdržovat se vestavenýma funkcema v kompilátoru. Nejsou takto tvrdě optimaliovány na rychlost.
dsPIC má od kde jaké periferie 3 - 5 IRQ zdrojů (vyjma časovačů), ty můžou mít různou prioritu (celkem max 7). PIC24 to má stejně.
ZA ty 8b se omlouvám, bral jsem to ze svého úzkého pohledu.
Podľa mňa dobre napísaný program sa pozná podľa toho, že robí to čo má.
A evidentne tento to robí a už vyše 40 rokov. Tak asi dobre napísaný bude.
Samozrejme, že ho na ďiaľku preprogramovávali . Napríklad keď letel okolo (sa mi zdá) Saturnu, ho preprogramovali tak, že vedel lepšie komprimovať fotografie a vďaka tomu poslal z obdobia rádiového tieňa asi o 40% viac fotiek ako pôvodne mal.
Kurňa.
8kB pamäte?
A kus z nej slúži na diaľkové preprogramovavávanie?
A ešte to má niečo vysoko sofistikované a zmysluplné robiť?
Napríklad lepším algoritmom komprimovať prenášané fotky?
Sa skláňam pred tvorcami tohto neskutočného technického počinu
Tak samozřejmě že jsem si dělal hlavně legraci, nesmíš to hned brát tak vážně. Navíc tu nikdo nepopírá ani nijak nezpochybňuje že to byli machři, kteří dokázali za pomocí (na dnešní poměry dost omezeného) hardware i software a i jinak za dost omezených možností (například pohony, nosiče atd atd) předvádět neskutečné kousky (někdy i improvizační) a vytřískat z toho všeho doslova co se dalo.
Jinak pár zajímavostí, když už to tedy pitváme: Sondy sice mají malou RAM, ale mají magnetopáskovou jednotku, takže data si pro následné zpracování kam odkládat mají. Nikde jsem se nedočetl***** rozlišení kamer, ale je třeba si uvědomit, že v té době to tak jako tak nebylo a ani nemohlo být “kdovíco” (samozřejmě také ve srovnání s dnešními poměry, tehdy to samozřejmě bylo to nejlepší co měli a tudíž velký pokrok, vždyť předtím se fotilo i ve vesmíru na filmy, s jejichž zpětnými návraty a vyzvedáváním byly samozřejmě neskutečné potíže).
Další věc je, že sondy toho dneska už moc nedělají, protože jednak za hranicemi sluneční soustavy v mezihvězdném prostoru víceméně nemají co (jen měření záření, některých částic a magnetického pole, kamery už k focení nepoužívají), a jednak s energií už na tom taky nejsou tak dobře jako byly na počátku misí, takže ani nemají dost energie pro všechny doposud provozuschopné přístroje. Další věcí je že komunikační prodleva je obrovská, například v roce 2011 byla u Voyageru 1 16,5 hodiny - na příjem dat to tolik nevadí, ale na zadávání nějakých povelů (nebo přímo přeprogramování) je to prodleva doslova šílená (x2, nejdřív tam a pak ještě zpátky) - nechtěl bych, děkuju pěkně.
A navíc - Microchip C a MCU na tom stejně nepoužívají a nemají, takže jsme tak jako tak offtopic
Už jsem se ho dočetl - 800x800, tj. teoretických 0,64 Mpix max., ovšem nejsou to kamery ve smyslu, v jakém je známe dnes, jsou tvořeny fotodiodami, pohyblivými zrcadly a příslušnou optikou.
Ďakujem za spresnenie
Inak aj tak, magnetopásková pamäť na data - po 40 rokoch - nemám už poriadne funkčnú kazetu na ZX Spectrum ani po rokoch dvadsiatich
uint8_t dispNo;
uint8_t menChoice;
dispNo = menChoice + 1; // Bez toho U?
Dodělávám do kódu věci po jiném borcovi a ten tam stěma jednotkama U a UL dost kouzlí a vůbec mi to není jasné.
Pak se tam vyskytuje ještě jeden typ kouzla
#define CLEAR_COLOR_RGB(red,green,blue) ((2UL<<24)|(((red)&255UL)<<16)|(((green)&255UL)<<8)|(((blue)&255UL)<<0))
//Samotna funkce se pak vola s timto parametrem
EVE_Write32(CLEAR_COLOR_RGB(R,G,B));
Co je to za definici? Z toho vůbec nechápu, dokázal by mi to někdo zhruba prosím vysvětlit?
Děkuji
Cau, mozna U- unsigned UL-unsigned long ? Treba,tohle vydim po1
Posledni je makro, neco jako kdyz si definujes I/O pin LED a pak to pouzivas misto porta.1
UL určitě není Unsigned Long. Borec to v programu používá za různýma číslama, převážně v #define header souborů. #define vSize 0x1256UL // například…
Co dělá #define mi je jasné, ale už mi není jasné co má dělat za define něčeho
((2UL<<24)|(((red)&255UL)<<16)|(((green)&255UL)<<8)|(((blue)&255UL)<<0))
Asi budu muset ty definice trochu rozdráždit a podívat se co se mění…