Ahoj Gonzo
Do zkompilovaného souboru (do dat, které se nahrávají do mikropočítače) se nezapisuje název návěští, ale pouze adresa kam má třeba program přejít. Návěští, která si nadefinuješ, jsou pouze pomocníci pro tebe. Například když před návěští přidáš pár řádek programu, které si později dopsal, tak se název návěští nezmění. Změní se ale samozřejmě adresa, která se nahrává do mikropočítače. To ti ale může být samozřejmě úplně jedno.
Dnes už je programování v assembleru díky těmto návěštím, názvům buněk a třeba různým skriptům podstatně jednodušší. Když se začínalo programovat jednočipy, tak to bylo podstatně horší. Programy se psali přímo v kódu, který nebyl o moc rozdílný než kód, který vidíš v souboru HEX. Programátor musel mít na papíře napsány tuny informací „co je co“, která adresa znamená jaký skok apod. Ten kdo říká, že assembler je nepříjemný, by měl vidět jaké to dřív bylo 
.
Řekl bych, že jednodušší než dnes to nebude, protože už pravděpodobně není co změnit k lepšímu. Samozřejmě připomínám, že mluvím o assembleru a ne o vyšších programovacích jazycích, kde každou chvíli vymyslí nějaké zpříjemnění.