ATTINY15L - Desulfátor (oživení olověné baterie)

OK. Pokud nic neseženeš nebo si to neuděláš sám, či Ti něco případně neposkytne Divous, můžu Ti poslat ten můj s úpravou. Ale je to s PIC12F675.

Co se tak na to dívám, nějak mi není jasný, jak měříš napětí baterie? Máš tam zenerovu diodu na 4V7, ta to bude stabilizovat na těch 4V7 při něajakém nastaveném proudu. Nastaveným kombinací R4+R5. Tedy když se ti změní vstupní napětí, tedy napětí baterie, sice se drobně změní proud, trochu se tedy posuneš na VA char. na zen. diodě, ale minimálně. DA převodník to určitě vyhodnotí, ale proč tak složitě, nešlo by tam dát pouze dělič třeba 1:10 s velkým odporem třeba 100K a 1M? Potom by se to měřilo lépe.

Myslím, že to má správně. U vstupního R nemá hodnotu, tudíž dělič má výstup třeba 2,5V při 14V a zenerka s kondenzátorem jsou jako ochrana proti špičkám. Mám to stejně zapojené u mého desulfátoru. Velké odpory na děliči asi také nepůjdou. Nevím jak AVR-ka, ale u PICů se doporučuje max. 10K sériový odpor vůči měřenému napětí. Samozřejmě do 5V max.

Jojo, je to přesně tak psal Mikop :slight_smile: Vstupní odpor R4 je 10k pokud se nepletu.

Tak to potom jo, já si právě říkal, proč je tam ten neoznačenej odpor. :slight_smile:

Ještě taková jedna drobnost k desulfátoru. Dnešní většina baterií je bezúdržbová, po desulfaci se bordel dostane do elektrolytu, co ale s tím, když nemůžu ani dolít destilovanou vodu, natož vyměnit celý elektrolyt? K čemu mi ta desulface pomohla? nebo se to nějak usadí na dně a nevadí to?

Slabounký transformátorek, jednocestně usměrněný přímo na aku…
Dobíjíš cca 200mA a druhou půlvlnu pošleš taky do baterky v opačné polaritě ale sériově přes 2 24V žárovky. CCa 20-30mA vybíjíš mezi pulzy.

Tohle zařízení totálně zašlape onu pulzovou vybíječku co koupíš i v konrádu za kilo, natož se tím zabývat.

Jeden rozdíl, krom ceny v těch nabíječkách přece jen je.
Tahle mou popsaná funguje !!! Ta vybíječka ne.
Zabýval jsem se tím dost dříve…

Mikop: Děkuji za nabídku PICu ale na to programátor nemám (nemohl bych jich vyrobit dle aktuální potřeby více kusů) a také nevím jak moc by byl slučitelný s uvedeným schématem, proto bych uvítal spíše ten ATTINY15L (navíc mám 2 ks již koupený).

jenda25: Z mé zkušenosti je potřeba představit si dva základní scénáře. V tom horším případě se již rozpadají olověné desky (např. 10let stará) a desulface to může ještě urychlit, jelikož kus olova co vypadne může zkratovat desky a baterka umře zcela. Je potřeba si ale uvědomit že to je stav který by tak jako tak nastal a taková baterie by stejně brzo umřela. V tom lepším případě jsou desky zdravé (např. 2 roky stará) a jsou v podstatě jen „zaizolované“ sulfátem, tím stoupne vnitřní odpor, klesne proud který je baterie ochotna dát, klesne kapacita i napětí. Desulfací se část usazenin může rozpustit a vrátit do původního skupenství (stoupne hustota) a zbytek spadne dolu kde ničemu nevadí, není potřeba to hned vylévat, je dobré zkontrolovat výslednou hustotu a hladinu pokud to lze. Je pravda že v případě „údržbové“ baterie lze dosáhnout asi lepších výsledků. U silného deulfátoru jako je ten Matějovo je tím pádem výsledek nejistý – záleží na výchozím stavu baterie do které člověk ale nevidí.

Anonymní: Nechci být nezdvořilí ale vidím to asi takto… Většina komerčně prodávaných desulfátorů jsou hračky a zdaleka nenabízejí parametry které slibují. Proto je mnoho z nás staví. Vy máte své zkušenosti/názor (neberu vám to), já mám své zkušenosti/názor (30 let baterií, mimo klasiky od knoflíkových aku, přes NiFe, NiZn, RAM přes RC baterie, po malé solární elektrárny, stavba mnoha nabíječů, vybavení od CPU nabíječů/vybíječů, reflexní po různé měřiče vnitřního odporu, startovacího proudu atd.). Nicméně z mé zkušenosti zdaleka nejúčinnější na olovo je Matějovo (resp. původně Alastair Couperovo) desulfátor na který sem dal odkaz Mikop. Jenomže ten je nebezpečné používat na zapojené baterii v provozu kvůli nabíjecím napěťovým pulzům (cca 30A) které mají víc než 100V (může odpálit připojenou elektroniku) – měla by se vyndat na stůl min. na 2 týdny (používám ho také). To v některých případech není možné a proto jako druhá metoda zdaleka ne tak efektivní, je desulfátor který chci stavět nyní. Provádí pouze vybíjecí pulzy (kolem 80A) tj. má tu výhodu že může být permanentně zapojen k zřízení, tudíž nevadí tedy že to bude trvat mnohem déle (stačí že baterii bude držet čistou), umí se sám vypnout pokud není baterie dobíjena. Na třetí místo bych zařadil chemickou desulfaci, kdy se baterie vylije a propláchne roztokem který sulfát rozpustí – bohužel rozpouští i olověné desky, takže tato metoda je dost nebezpečná, o to více tím že na desky pořádně nevidíme a z baterie třeba taky nic nezbyde pokud to nevylejete včas (používalo se spíš dříve). Na konec bych osobně zařadil transformátor s žárovkou o které jsem již napsal co si o něm myslím (má nevhodnou frekvenci a pokud se to dá nazvat pulzem, tak pulzy jsou spíš v mA). Sám jsem jich postavil několik a pro někoho kdo nemá/nechce investovat je to lepší než nic ale celé to spíše slouží k udržování nabité baterie (zejména v zimě). O efektu všech uvedených metod jsem se sám mnohokrát přesvědčil ale bez ohledu na moje či vaše výsledky/názory jste nepochopil jednu zásadní věc. Cílem tohoto nápadu je postavit desulfátor, který může být trvale připojen na spotřebiči který olověnou baterii používá (auto, UPS, či cokoliv dalšího) tj. bez odpojování baterie z provozu (proto ne Matějovo), desulfátor který se sám vypne pokud není baterie dobíjena, desulfátor který nepotřebuje zásuvku - pro ty co to chtějí např. do auta u paneláku (proto ne transformátor s žárovkou). Pokud chcete diskutovat či znáte lepší metodu splňující tyto kritéria, klidně mě to pošlete do SZ, nebo založte jiné vlákno ale tady bych uvítal držet se tématu na toto vlákno pro mikrokontrolery tj. o tom jak naprogramovat ATTINY15L který případně umožní dál experimentovat s četností a délkou pulzů (na výstupu se dá s variacemi FETů také různě experimentovat). To je něco co neovládám a doufal jsem že se najde nějaký dobrák, který s tím pomůže.

Uvedu jen pár odkazů, ať si každý udělá svůj názor.
battex.info/hermeticke-akumu … i-nabijeni
otik.uk.zcu.cz/bitstream/handle … sequence=1
Stavěl jsem i nabíječku z AR8 a 9/1996 a docela dobrá, blbuvzdorná, funkční.
Mám dotaz na Kluza, proč je potřeba odpojit aku před připojením desulfátoru na cca 2 týdny? Je to kvůli těm produkovným špičkám z desulfátoru?
Pro Matějovo zapojení někdo psal, že stačí tlumivka do nabíječky a připojený desulfátor. To však neřeší trvalé připojení ve vozidle. Jen pro zajímavost: youtube.com/watch?v=z3x_kYq3mHM

PS. Pokud bude u desulfátoru “měkčí” tlumivka, mohl by být zapojen i trvale. Otázkou je, jak to bude účinné.

Mikop: Matějovo desulfátor se nechává pracovat cca 2 týdny, jelikož tak dlouho přibližně trvá než se desky očistí resp. po této době obvykle již nedochází k dalšímu zlepšení. Odpojení baterie proto protože špičky kolem 100V mohou odpálit vše co je k baterce připojené, elektronika v autě, solárníci s tím bojují protože jim to často odpálí měniče (pořád mění FETy) či řídicí elektroniku, atd. Nemluvil jsem odpojení od nabíječe, ten musí být právě připojen pokud je baterka na stole, resp. nějaký zdroj cca 13,8V. Dá se použít LC článek mezi spotřebič a baterii na odfiltrování ale dovedete si představit auto jak by mělo velký LC článek aby přes něj mohlo být připojené? Nebo solárník co má xx kW přes takový článek? A i tak vždy něco projde a ruší to např. procesory které padají na chybové stav. Nehledě na to že takový článek sráží špičky i směrem k baterii, takže to co pracně vyrábíme zase tímto rušíme. Matějovo desulfátor produkuje cca 30A, běžně prodávané slibují taky 30A ale ve skutečnosti dají sotva 1A ale i ty často produkují cca 50V a jsou schopny odpálit spotřebiče (ostatně stačí se podívat např. na použité cívky kde u Matěje má 27mm a dráty kolem 2x1,3mm kdežto ty komerční mají cívku velkou kolem 5mm a jako vynutí spíše vlas). Doporučuji prostudovat duskuze na mypower pokud se o Matějovo desulfátor zajímáte, vše je tam již 100x probrané a vysvětlené v spoustě vláknech, případně hledejte Alastair Couper. Existuje takových konstrukcí spousta, některé fungují, jiné ne, existuje i spousta naprosto protichůdných názorů a článků (battex články znám). Např. na internetu je diplomka která se tím zabývá a provádí pokus o desulfaci v zásadě správně ale kapacita se naopak po testu zhorší, jenomže to dělá 2 týdny při 14,4V což je totální přebíjení (nabíjí se na 14,4 nebo i 14,7V ale po té co proud klesne se přejde na udržovací 13,6-13,8V (CC-CV)), není divu že to baterie nevydrželi, autor si taky myslel že to dělá správně… PS: Uvedené video jsem již v minulosti viděl a musím říct že to je dobrej kolík…

PS2: Koukal jsem na ten nabíječ z AR 9/96, nabíječů mám dost ale tohle zase generuje úplně jiné nabíjecí pulzy, zaznamenal jste v tomto způsobu nabíjení oproti běžnému konstantnímu proudu/napětí nějaké lepší výsledky? Nebo to byl spíše takový autorův výkřik do tmy?

Tady se asi programu nedočkám

Pardon, při pokusu o editaci se mě to nějak namnožlo.

Já Ti to napíšu. Jak velký máš R1 ?

Teď jsem si všimnul - na PB5 je RESET pin. Ne. že by nešel použít, ale pokud nemáš po ruce HV programátor, pak bych se použití pinu PB5 raději vyhnul. Ne, že by to nešlo, ale museli bychom program napsat na první dobrou, protože jakmile RESET přepneš na PB5/ADC5, tak už procesor USBAsp programátorem nepřeprogramuješ, protože pro ISP programování je RESET pin potřeba. Jestli budeš teprve desulfátor stavět, tak bych si dovolil trošku upravit zapojení a něco do něj přidal, jestli máš zájem.

Moc děkuji za zájem. Předpokládám že myslíš R4 bez hodnoty (na vstupu měření napětí) ne R1 (na LED)… R4 je 10k 1%. Co se týče zapojení tak je již mírně upraveno, došlo k výměně diody D2 za silnější a rychlejší dvojitou a přidal jsem 10pin konektor pro USBASP. Schéma není po domácku vymyšlené, je vystřižené z komerčního produktu, je tedy funkční. PCB mám již nakreslený ale dá se klidně upravit pokud to bude zajímavá úprava. Může se např. zredukovat počet LED, takž že LED4 se vypustí (signalizace pod 10,8V) a LED3 se bude chovat tak takž že pod 10,8V bude blikat a při 10,8 - 13,3V bude svítit a nad 13,3V zhasne a rozsvítí se LED2 (indikace nabíjení nad 13,3V a zapnuté pulzy). Uvolněný pin se pak může použít za RESET, pokud to tak jde…

Jo - myslel jsem ten na děliči.

  1. 10k + 2k na děliči => při 12V je na ADC 2V. Spíš bych tam dal tak 4k7 (při 12V = cca 3,6V na děliči) a zenerku místo 4,7V bych dal 5,1V. Ono totiž, jak se blížíš průraznému napětí zenerky, tak se zenerka pomalinku pootevírá a napětí je celkem dost zkreslené (to mám zase ze svého zařízení, které jsem dělal a kde jsem dělal měření napětí na baterce). Pro 5V na děliči by pak odpovídalo napětí baterky 16,75V, což by nastat nemělo.

  2. Myslel jsem spíš přidat 1x 74595 a LEDky přehodit sem. Stačí Ti pak 3 piny a můžeš ještě 4 LEDky přidat. :slight_smile:
    Obsluhu LEDek to o moc nezesložití a máš pokoj. AD převodník hodit na nějakej jinej pin a bylo by to.

Dělič a zenerku není problém vyměnit, ale nehrozí pak při 5V1 že nějaká napěťová špička při spínání toho FETu odstřelí CPU? Nemám tucha jak moc je na to náchylný. Při napětí kolem 2,5V je to daleko od 4V7 zenerky. Jsou s tím nějaké negativní zkušenosti? Špatně to pak měří? Obvod by se přidat dal ale vzhledem k tomu že finální verze by měla najít uplatnění v přidání do nějakého zařízení, tak toto by zvětšovalo zbytečně rozměry, takže pokud není problém aplikovat blikání + svícení tak by to úplně stačilo. Ty LED jsou spíše taková kosmetická záležitost…

Sepnutí toho FETu způsobí zvýšený odběr z baterky, takže tady by problém být neměl. Spíš jde o to, jak se s tím vyrovná připojená nabíječka. Co se napětí zenerky týká, tak 5,1V je ještě v toleranci obvodu, navíc by tam bylo až při cca 17V na baterce. Samozřejmě, že pokud by byla baterka špatná, může se tam nějaká ta špička najít, ale tu by mohl zachytit 1) ten kondík a proud by měl omezit ten 10k odpor na vstupu do IO. Jak jsem psal o tom zkreslování napětí, tak když se blížíš k otevíracímu napětí zenerky, tak zenerka se pomalinku začíná otevírat. Měl jsem dělič spočítaný na cca 16V (5V na vstupu IO) a odchylka v měřeného a skutečného napětí se začalo projevovat už při nějakých 14V. Obvod totiž uměl i zobrazit aktuální napětí baterky a já si napětí kontroloval externím měřákem.

Indikace blikáním samozřejmě problém není.
Jinak samozřejmě záleží na tom, kolik máš místa pro DPS a jak se rozhodneš.

No a je tu ještě další aspekt, roste spotřeba obvodu, který je zamýšlen k trvalému připojení k spotřebiči. Samotný dělič 10k/2k při 13V dělá 2,16V a proud 1mA no a při 4k7/2k při 13V dělá 3,88V a proud již 2mA. Proto se ptám, zda obvod při napětí 2V měří nějak špatně i když je to daleko od 4V7? Což mě vede celkově k tomu že blikání je vůbec dobrý nápad kvůli spotřebě LED pokud se zrovna nedobíjí… Měli by se použít nějaké s nízkým odběrem. V pánu je i verze 24V a 6V na což by stačila změna v děliči. Žádný konkrétní rozměr stanoven není (je takovej jak se mě to povedlo nacpat na PCB), má to být univerzální. Řekl bych že v jednoduchosti je krása takže bych volil blikání.

PS: A není možné to udělat tak že ve výsledném programu by si lajk jako já mohl před natažením do obvodu napětí číselně jen přepsat a vyzkoušet obojí variantu jak se to bude chovat v praxi?

Neměří to špatně, ale při stejném bitovém rozlišení klesá přesnost. Jestli máš na maximu 2V nebo 4V je jedno, ale v tom případě je samozřejmě přesnost na 1 bitu poloviční. Tady nějak extrémně o přesnost sice nejde, ale je třeba se na to ohlížet. Co se LEDek týká, tak pokud dáš SMD LEDky, vystačíš se i s minimálním proudem (klidně i pod 1 mA na LEDku) při dostatečném svitu. Spotřeba 1 ks 74595 v HC provedení se také počítá v uA, takže tady bych problém taky asi neviděl.