Ahoj,
nevím, zda vás to ještě zajímá, takže jen krátce:
Technický líh a jeho varianty, které byly uvedeny, se obvykle denaturovaly látkou, zvanou pyridin. Je to pěkný smrad a nejde to z etylalkoholu nijak dostat (etylalkohol, jak vědí všichni příznivci dobré kořalky, má tu skvělou vlastnost, že snadno absorbuje vůně, pachy a zápachy).
Tzv. lékařský líh, určený k čištění pokožky v okolí poranění, je etylalkohol, denaturovaný benzinem (pyridin je zdraví škodlivý, proto se pro tyto účely nepoužívá). Pokus vás to zajímá, je možno jej poměrně snadno z takto denaturovaného lihu oddělit destilací v laboratorní koloně.
100% líh, pokud vím, v praxi nelze vyrobit, protože ihned ze vzdušné vlhkosti natáhne ty 4% vody (proto 96%).
Jinak vše, co bylo řečeno o druzích technického lihu je pravda, kvalita je snadno rozpoznatelná barvou, čistotou, čichem a bohužel často obsahuje všemožné nečistoty, patrné pohledem do flašky (asi proto se dodává v neprůhledných plastových obalech 
.
Co se týká čištění desek osazených plošných spojů, v Tesle jsem s úspěchem používal postup, kdy jsem nejprve v technickém alkoholu očistil desku od zbytků pájedel a pak, jsem na ni jednoduše v umyvadle pustil horkou vodu, která perfektně smyla líh spolu se zbytky nečistot v něm rozpušných, které by jinak po zaschnutí zůstaly na DPS. Vzápětí se celá deska ofoukla stlačeným vzduchem a byla za pár sekund super hifi. Technolog se sice vždy s hrůzou díval jinam, ale fungovalo to dobře. Vodou se součástky neponičí a pokud se ihned vyfoukají, tak snad ani nezrezaví … .
Vlasťa.