Jak ošetřit nezapojené piny AT89C51

Postavil jsem zařízení podle mcu.cz/news.php?extend.0080
Zařízení zpočátku pracovalo podle předpokladu. Po jisté době se funkce zhoršila, objevily se nějaké nežádoucí projevy jako blikáni LED nebo samovolný reset. Protože jsem měl podle naprosto reprodukovatelného chování podezření na sw chybu, dal jsem MCU opakovaně do Elnec programátoru. Ten odmítnul obvod s odkazem na chybu pinů 29, 30 a 31. Tento chybový odkaz se měnil (vždy jen 2 chyby). Po nahlédnutí do schematu jsem zjistil, že se jedná o piny ALE/PROG a PSEN, které jsou nezapojené. Jednou se objevil odkaz na rovněž nezapojený pin 10 (RXD). Samozřejmě se již nepodařilo programátorem zjistit případně změněný SW, který by vysvětloval nežádoucí reakce. Napadlo mne, že tyto vývody jsou poškozeny statickou elektřinou a odtud tedy dotaz na jejich vhodné ošetření připojením přes odpor na GND nebo +5V. A ještě jsem zjistil podobnou radu - při připojení FET spínače BS 170 na výstupy MCU spojit odporem gate se zemí. Což by mohlo souviset. Zajímá mne, jestli podobnou zkušenost již někdo získal a jak to řešil.

neviem bratricka c52 puzivame v praci, zasdne nic nepripajat neodpajat pokial to nieje bez napetia, inak tak isto nejako nemal rad menie adresacie na vstupnych pinoch nieco take ako mas ty to DIP08 prepinac… vysledkom je ze prestalo ist TX rx, a odisli v vstupy…tak ze do kosa a nove cipy, je pravda ze su vystavene troska narocnym podmienkam… (sem tam v blizkosti blesk) BS170 mi neprirastli k srdcu vzdy potrebujem dvonasobny pocet… lebo stale sa mi podari ich nejako odpalit…

Díky za pozornost. FETy připájím mikropájkou, ale nejčastěji tak, že nejprve omotám licnou vývody, připájím a poté licnu odmotám. Je to ale piplačka.
Kolem toho DIPu se mi to taky moc nelíbí, tak to zatím nechávám na GND. Když se ten dip rozpojí, tak ty piny pro čtení visí v “nekonečnu”.

Možná Tě bude zajímat tenhle názor , který jsem před chvíli dostal právě ve spojení s BS170 mailem:
Vázený pane,
vsechny moderní soucástky jsou jiz dnes opatreny ochrannými diodami, takze
zádné poskození pri bezném zacházení u nich nehrozí, zvláste kdyz by se
elektrostatický náboj musel vybít pres nekterý vývod soucástky na jiný
(napr. uzemnený povrch), coz na pultu nehrozí. I kdyby se tomu tak stalo,
tyto soucástky mají jak jiz jsem napsal ochranné diody, které je mozné
znicit pouze velkým nábojem. Své tvrzení si dovolím podeprít svou praxí,
protoze jsem dlouhá léta pracoval na vývoji techto polovodicových prvku v
Tesle Roznov, kde jsem se také zabýval jejich spolehlivostí, tvorbou
merících predpisu apod. V pionýrských dobách bylo mozné Vámi uvádeným
zpusobem nicit soucástky, které nemely uvedené ochrany (KF520, KF521
apod). Dnes je to u vsech bezných polovodicových soucástek uz jen folklór,
který se traduje jeste z tech dob. Prestoze pracujeme a prodáváme
polovodicové soucástky jiz nekolik desetiletí, tak minimálne 20let se nám
nepodarilo zpusobem, který nám vytýkáte, znicit jedinou soucástku. Ing.
Zdenek Krcmár, EZK

A ještě pokračování:
Vázený pane,
to kde jsou ochranné diody (a verte, ze tam jsou, podílel jsem se na
jejich merení) urcuje konstruktér obvodu, zpravidla jsou proti substrátu a
je to technologická zálezitost. Ve schematických znackách se neuvádejí. ZK

Já tomu pánovi samozřejmě moc nevěřím tím spíše, že v datasheetu není dioda mezi G a S uvedena, ale nechybí ochranná dioda mezi D a S. A kdo by si dovolil reklamovat něco s tak nejistým výsledkem? Já ne, raději budu kupovat jinde.

Dioda mezi D a S není vždy ochranná(u starších součástek) a ani se tak nesmí používat pokud nejsou její rychlostní parametry v datasheetu a nejsou vyhovující . Je to parazitní přechod ve struktuře tranzistoru, který má spojený substrát s S. Velmi často mívají tranzistory uvnitř krom této parazitní i samostatnou diodu a ta je pak nahreslena ve značce tranzistoru.
Existují i tranzistory bez tohoto propojení a tam ta dioda není.

Viděl jsem to i použité jako usměrňovač s malým úbytkem. Když byla dioda v propustném směru, ještě se k tomu tranzistor sepnul a její napětí šlo dolů.

Je pravda, že třeba 2sk3296 a irfz48 mají ocgranné diody GS uvedeny.

jjilek: Nevidím jedinný důvod proč tomu věvěřit. FETy a CMOSy pájím zásadně trafopájkou a na nějaké antistatické opatření hážu bobek. Neodešel mi za 2 roky praxe žádnej polovodič kvůli tomu.

Budeš se divit, ale pan “EZK” v zásadě nekecá… ale přesně jak píše Pityy - je potřeba u toho trochu myslet (a pohled do datasheetu, ten nemůže uškodit snad nikdy. “Spešl” ochranné diody tam jsou “namalované” vždy, substrátové se většinou nezakreslují - to jsem viděl jen jednou).

Podle těchto úvah by všechny součástky PC (procesory, paměti a pod.)byly zcela bezpečné proti takovéhle manipulaci. A to bych si troufl nesouhlasit, už odešlo leccos, pokud se nedodržují výrobci předepsané postupy při manipulaci: uzemněné páječky, ochranné pásky při dotyku a pod.

To P.O. a BBB!
Doporučuji prostudovat požadavky výrobce, např. zde:
fairchildsemi.com/an/AN/AN-248.pdf