Aj ziarovka sa moze regulovat pomocou PWM presne ako LEDka. V ekonomike nie je ziadny rozdiel. Rozdiel je v tom, ze vlako ziarovky sa mesnou vykonovou stratou na nej menej ohrieva a preto spektrum uchadza viac do cervenej. Presne ako pri zapade slnka. Tam vsak posun k cervenemu spektru nie je realizovany regulaciou vykonovej straty na samotnom slnku (zatial ) , ale prechodom celeho spektra hrubsou vrstvou atmosfery, co vyvolava podobny efekt. Dlhsie vlny (cervena a zelena) sa okolo molekul vzduchu a necistot ohnu a prejdu dalej, vyssie frekvencie (napr. modra) sa odrazaju a vracaju sa spat (preto je nebo modre a vsetky tie startrekovske blbosti o nativ cervenom nebi na planete s normalnym farebnym podanim vsetkych ostatnych predmetov su na smiech, ale pri startreku sa osobne rad zabavam ). Presne ako na radare alebo RF vysielacoch. Vysledna zlta az oranzovo-cervena je presne mix cervenej a zelenej v spektre v zavislosti od hrubky atmosfery ktoru musia vlny prekonat.
Takze ziarovka na PWM stmievaci moze vytvorit rovnaku romanticku atmosferu zapadu slnka s podobnymi vedlajsimi efektmi, ako napriklad casom viac clenov v rodine/vyssie alimenty v zimnom obdobi pri rovnakej pociatocnej ekonomike (ak ziarovka vykuruje priestor o to menej je treba kurit elektrickym podlahovym kurenim co zabezpecuje jej regulator) ako pri LED .
Rozdíl v tom je a to dost podstatný. Žárovka má už tak oranžové světlo proti denímu, že kdybychom ji dali vedle zapadajícího sluníčka, moc by se barevně nelišila. Ale hlavně by nám neměl ucházet smysl celé regulace. Jestliže snižuji zdroj umělého světla protože deního přibývá, nebo naopak zvyšuji, když ho ubývá, vzniká velký rozdíl v teplotě světla umělého a deního. Barva zapadajícího slunce nehraje roli, protože světlo, až na jisté vyjímky, přichází oknem nepřímo od nebe a i při červeném zapadajícím slunci je bělejší než žárovka. Uspora energie nebude vůbec znatelná. Lepší je vypínat postupně žárovky, pokud jich je více k osvětlení, ale to už je notoricky známá věc u lustrů.
S tím nemohu souhlasit. Nebe není modré, protože se odráží zpět modré paprsky, ale proto, že atmosféra obsahuje vodu, která barví domodra. Vzduch není bezbarvý! Vy tam na Slovensku máte krásné hory, vezmi foťák a vyfoť krajinu (lesy, louky) nějaké hory tak, abys měl v popředí i v pozadí zeleň. A uvidíš na snímku, že zeleň se vzdáleností ztrácí svoji sytost a přechází domodra a to i v poledne. Pokud by Země neměla atmosféru, barevné podání by skutečně bylo o něco červenější a obloha černá s hvězdami i ve dne. Ale dlouho bychom se na to dívat nemohli, protože tvrdé záření by zničilo veškerý život na povrchu Země.
) , ale prechodom celeho spektra hrubsou vrstvou atmosfery, co vyvolava podobny efekt. Dlhsie vlny (cervena a zelena) sa okolo molekul vzduchu a necistot ohnu a prejdu dalej, vyssie frekvencie (napr. modra) sa odrazaju a vracaju sa spat (preto je nebo modre a vsetky tie startrekovske blbosti o nativ cervenom nebi na planete s normalnym farebnym podanim vsetkych ostatnych predmetov su na smiech, ale pri startreku sa osobne rad zabavam